Strana 59
59
frustraci a vyhoření. Myslela si, že
nemá smysl se o něco snažit, chtěla
skončit. Tehdy využila nabídky přátel
a odjela na dvoutýdenní stáž v USA.
Na Floridě zjistila, že podmínky tady
a tam se nedají moc srovnávat nejen
proto, že vycházejí ze zcela odlišné
historické zkušenosti: poznala mís-
ta, která vypadala spíš jako luxusní
pětihvězdičkový hotel, ale i taková,
která byla jako vystřižená z Přeletu
nad kukaččím hnízdem.
Inspiraci Simoně přinesla samo-
zřejmost, s jakou v Americe funguje
dobrovolnictví. Odnesla si odtud ne-
jen větu: „Klienti nežijí u nás v práci,
my pracujeme u nich doma.“ Aby ono
nadšení a hoření trvalo co nejdéle,
dokázala oslovit také další. Podle au-
torčiných slov je nutné připomínat si
motto: Až bude nejhůř, vzpomeňte si,
proč jste začali. Znovu vstoupila do
stejné řeky, i když s nadsázkou při-
podobňuje svou práci k tomu „nabí-
rat moře cedníkem“…
Knížka Hořím není lehké čtení, ale
otevřené, nic není nalakované na-
růžovo! Bolavé téma, kolem které-
ho jsme našlapovali, stárnutí i smrt.
Kromě několika jmen (Helena Haš-
kovcová, Jiří Mrkvička, Jiřina Šiklo-
vá) se autoři naučné literatury rubu
života dlouho vyhýbali. A najednou
ve své prvotině zvedá Simona Baga-
rová téma pečovatelské péče a nutí
nás se na možnosti důstojného stár-
nutí podívat zpříma. Včetně dozná-
ní, že všude to zatím není na takové
úrovni, jak si většina lidí myslí…
Simona Bagarová
(*1981)
Manažerka vsociálních službách,
kterou negativní dobrovolnická
zkušenost zdomova seniorů přivedla
krozhodnutí pokusit se ozměnu
voblasti péče oseniory.
Pod hlavičkou organizace MILA,
kterou vroce založila, se snaží
ozvyšování prestiže pečovatelské
profese azlepšování podmínek.
Hořím vychází včervnu také
jako audiokniha azisk zní podpoří
práci organizace MILA.
Více informací na www.mila.je.