Strana 17
17
protože k nám v období pandemie
nemohla docházet žádná externí
služba. Navíc jsme se dovybavi-
li a na zahradu pořídili malý bazén,
abychom byli soběstační i v koupání.
Jenže nám všem velmi chyběl kon-
takt s vnějším světem. Klienti nikam
nechodili a nikdo nechodil ani sem
k nám. Pro zaměstnance nebyla žád-
ná nová školení, a když, tak jenom
přes internet. A na to jsme si docela
zvykli. Všichni jsme ale jinak v té-
hle době trpěli, a jakmile jsme mohli
otevřít, byli jsme rádi.“
STUDENÁ POMOC
Bazalka na provoz využívá státní do-
tace, bez kterých by s omezenými
příjmy nemohla existovat. „Naštěstí
máme také obrovskou základnu in-
dividuálních dárců, kterou budujeme
deset dvanáct let. Tihle dárci, kteří
pravidelně měsíčně přispívají tře-
ba jen po stovce nebo dvou, pro nás
hodně znamenají, jsou naši jistotou
a velkou pomocí. I když loni bylo tor-
nádo na Moravě a letos je válka na
Ukrajině, takže potřebných je hodně,
zůstávají nám věrní. Chápou, že naše
služby nemůžeme bez finančních
prostředků poskytovat,“ děkuje Petra
Mahrová.
Organizace navázala také pravi-
delnou spolupráci s různými firma-
mi a pořádá benefiční akce. Potkat
je můžete například na tradičním
půlmaratonu (před pár lety při něm
běhali pro centrum štafetu i moto-
cykloví závodníci bratři Smržové)
a na konci zimy tu pořádají akci
s názvem Nebuďme chladní aneb
Otužilci pro Bazalku, kdy se v břez-
nu chodí lidé koupat do řeky Malše
a zaplatí si startovné. Pořádají také
benefiční turnaj v plážovém vo-
lejbale smíšených trojic a benefič-
ní běh Svatojánský kopeček ve sv.
Jánu nad Malší.
BYLINKY PROTI VYHOŘENÍ
Protože financí na provoz potřebuje
centrum skutečně moc, stala se po-
čátkem roku posilou fundraisingo-
vého týmu i Štěpánka Čížková, která
vzpomíná na vznik centra. „Přátelím
se s jednou ze zakladatelek, paní
Martinou Koudelkovou, kvůli jejímuž
synovi s postižením Bazalka vznikla.
V prostorách, kde nyní sídlíme, pů-
vodně fungovala státní školka, jejíž
část byla uzpůsobena i pro postiže-
né děti. Vedení města se ale kdysi
z nějakého důvodu rozhodlo škol-
ku zavřít. Paní Koudelková společ-
ně s Vandou Polívkovou, současnou
ředitelkou sociálních služeb, která
měla také postiženou dceru, začaly
o zařízení bojovat. Snažily se vybu-
dovat jesle pro děti s kombinovaným
postižením a postupně své snahy
dále rozvíjely, aby pomohly nejen
svým dvěma dětem, které už tady
nejsou. Postupně se přidávali další
klienti, až se centrum rozrostlo do
současné podoby,“ vypráví.
I Štěpánka Čížková dlouho pra-
covala v soukromém sektoru, v ob-
chodní sféře. Po 20 letech už měla
podle svých slov pocit vyhoření. „Je-
likož jsem celoživotně tíhla k sociál-
ním službám a dlouhodobě podpo-
ruji např. Lékaře bez hranic, vy užila
jsem nabídky, když se zdejší tým
fundraiserů rozšiřoval. Jsem tady
moc ráda a velmi spokojená,“ dodává
a obrací pohled na zeď ozdobenou
fotografiemi z nejrůznějších aktivit
centra.
Asistentka
pedagoga Aneta
Dvořáková se ve
speciální školce
věnuje několika
dětem zároveň.
Anna Janovská cvičí s dítětem.
Zvláště u dětských
klientů s poruchami
autistického spektra
je důležitá rutina
a pravidelný režim.