Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

27

našel něco, co není pod úroveň člo-

věka s vysokou školou a nemusím

se za to stydět. Uvažuji dokonce, že

bych si v Praze za několik let ote-

vřel vlastní podnik. Třeba na Spoři-

lově, kde bydlím a vím tam o jedi-

né kavárně. Momentálně by to ale

byla ekonomická sebevražda. Navíc

se toho musím ještě hodně naučit.

Tady sice bereme minimální mzdu,

ale společně s důchodem docela fi-

nančně vyjdu. Můj úvazek je dvacet

hodin týdně rozprostřených do čtyř

dní. K tomu ještě musíme jednou za

týden navštěvovat provozní pora-

dy a pracovní skupiny, kde řešíme

různé problémy, dostáváme zpětnou

vazbu a radí nám, jak si najít novou

práci. Myslím ale, že já už mám opro-

ti většině kolegů zkušeností dost. Na

druhou stranu i díky nim vím, jak je

těžké najít normální práci, nejsem

hloupý a i fyzicky ledacos zvládnu,

přesto mi všude nabízeli podřadnou

nebo chráněnou práci. Teď už se to

snad konečně změní,“ uzavírá ambi-

ciózní Marek svoje úvahy.

Podobných, ale i úplně jiných pří-

běhů zná Andrea Šváchová za léta

vedení TA KAVÁRNY stovky. Každý

rok přijímá Borůvka Praha deset no-

vých lidí do tréninku v kavárně a dva

další do obchůdku s výrobky chrá-

něných dílen přímo na Vyšehradě.

Tým Andrey Šváchové zahrnuje kro-

mě pracovní terapeutky a tří trenérů

na částečné úvazky ještě čtyři samo-

statné kavárníky, kteří už fungují na

odpoledních směnách bez trenérů.

VĚTŠÍ ŠANCE NAJÍT PRÁCI

Andrea odhaduje, že přibližně sedm-

desát pět procent lidí, kteří tu projdou

TA KAVÁRNA

Více informací oprojektu amožnosti pracovního tréninku

najdete na www.takavarna.cz.

tréninkem, si pak najde práci. Dvě

třetiny z nich si ji udrží přes tři roky.

„Část z nich se uplatní na otevřeném

trhu, zhruba polovina odchází do so-

ciálních firem,“ dodává a pokračuje:

„Nejlépe to funguje u malých firem,

co samy chtějí. Snažíme se je aktivně

oslovovat. Pro konkrétního člověka

s tím začínáme ve dvou třetinách

jeho tréninku. Hledá a odpovídá na

inzeráty, absolvuje pohovory. Zcela

zásadní je odhadnutí možností. Hle-

dáme průsečík mezi snem a realitou.

Vždycky je příjemnější, když musíte

někomu sebevědomí zvedat a říkat

mu, že má na víc, než si myslí. Horší

je ukazovat někomu jeho přehnané

sebehodnocení.“

Po skončení směny si trenér

všechny účastníky sezve ke krátké-

mu hodnotícímu povídání. Nejinak

tomu bylo i v mém případě. Každý

řekne o svých pocitech, co se dařilo,

co třeba naopak ne. Vyjádřil jsem po-

děkování za podporu a naději, že jsem

to ostatním snad moc nekazil. Jirka

mě pochválil, že ke konci už jsem tu

mléčnou pěnu docela zvládal. Každo-

pádně si už budu vždy u dobré kávy

pamatovat, že je za ní kus práce. 

Podnik je

oblíbenou

destinací

zaměstnanců

Jedličkova

ústavu aškol

irodin sdětmi.

Pozvolnější tempo

tréninkového

pracoviště nikomu

nevadí.

Tým Andrey Šváchové

zahrnuje kromě pracovní

terapeutky a tří trenérů

na částečné úvazky

ještě čtyři samostatné

kavárníky, kteří už

fungují na odpoledních

směnách bez trenérů.