Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 34

REFLEKTOR / PEER MENTORING

jak se šest let učila udělat culík, dru-

há mi zase ukázala svoje lodičky se

zipem.“

OD PSYCHOLOGA PO TECHNIKA

Dnes už Kamila spoustu věcí umí

a zná. Hlasovými povely ovládá po-

čítač, televizi i žaluzie, na žárovky

má dálkový ovladač. „To mi náhodou

poradila prodavačka, netušila jsem,

že to existuje. Vývoj technologií je

úžasný, osobně se těším na auto-

nomní auta, až nebudu závislá na od-

vozu někým druhým. Člověk pořád

objevuje něco nového. Myslím, že to

je velký prostor pro peery. Ti vlastně

navazují na všechny odbornosti, se

kterými se během rekonvalescence

setkáte. Snad kromě fyzioterapie.

Jinak jsou tak trochu ergoterapeuti,

sociální pracovníci, psychologové

i technici. Ale musím se pochlubit,

že dnes už nakonec občas poradím

i něco já Jitce, třeba nedávno tip na

řemeslníka.“

Na Jitce je vidět, že má z Kamily

radost a mají přátelský vztah. Stá-

le jsou v kontaktu, byť už od Vánoc

nejde o oficiální mentoring. Ten nyní

Jitka poskytuje na jiných frontách.

„Zabere mi to tak dvacet hodin mě-

síčně, což je při druhém zaměstnání

tak akorát. Placeni jsme od hodiny.

Naštěstí nikoliv od klientů, mnozí

z nich by si to finančně nemohli do-

volit,“ konstatuje Jitka.

Přiznává, že někdy to peeři nema-

jí s klienty úplně snadné. „Některé

věci jsou otázkou vývoje a chtě-

jí čas. Něco je člověk připravený

vyzkoušet až později. Základním

pravidlem je nebagatelizovat něčí

problémy, ale je pravda, že někteří

lidé dovedou být neskutečně nega-

tivní... A v krajním případě lze kli-

enta i odmítnout, nejde o nárokovou

službu. Reakce lidí jsou různé a vše

je potřeba řešit individuálně, nic ne-

platí univerzálně,“ říká Jitka. Kamila

připojuje vzpomínku, jak se i ona

občas rozčilovala po telefonátu, kdy

ji mentorka postrkovala k něčemu,

o čem si myslela, že to nezvládne:

„Děti se mi pak smály a říkaly, to vo-

lala Jitka, viď? Je faktem, že mentoři

musí být odolní, protože na ně kaž-

dý valí své starosti.“

Svoje vyprávění o zkušenos-

tech Kamila uzavírá konstatováním:

„Jsem ráda za poznání, že když chci,

tak to jde, ačkoliv třeba hůř a obtíž-

něji. Jitce za to patří dík!“ 

Peer mentoring

Více informací oprogramu

najdete na peermentor.cz

Jitka je na

vozíku od svých

jedenadvaceti.

„Některé věci jsou

otázkou vývoje

a chtějí čas. Vše

je potřeba řešit

individuálně,“

říká o svých

zkušenostech

mentorky.

Kamila se dostala

na vozík před třemi

lety. „Chtěla jsem

kontakt s někým

inspirativním, kdo

mi nastíní, jak

fungovat aktivně

a sociálně se

začlenit,“ říká.