Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 55

můžeš / číslo 7–8 - 2012
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
SLOUPEK
Martina KOVÁŘE
Jak jet
nadovolenou?
Když vyjedu zRozvadova doEvropy anana-
vigaci vidím bílé místo, kde jede jen šipka
apaní mlčí, uvědomím si, jak přibývá dálnic.
Tedy jak kde. Azase naopak – vždycky, když
stojím například vSoběslavi nebo Veselí
nad Lužnicí natepně, která spojuje Tábor
aBudějovice, zdá se mi, že ubývá dobrých
silnic. Přibývá náklaďáků apekla pro rodi-
ny nacestě zavíkendem.
Vždycky jsme se vNěmecku, Francii, cestou
naZápad vysmívali těm „jelením mostům“,
tedy přemostěním dálnice ne pro auta, ale
pro zvířata. Teď už se nesměji, vpodstatě jen
obdivuji, jak jejich síť zvládá neuvěřitelný
provoz, návěstidla fungují apredikují zá-
cpy. Německem projedete jako nůž máslem,
rychle, pohodlně azadarmo.
Nemám moc rád příklady, ale toto je
následováníhodné – vývoj tohoto souseda
odbetonové Hitlerovy dálnice, pokteré se
skákalo odseveru jihu, kdnešní infrastruk-
tuře je impozantní.
Neinspiroval bych se vještě zřejmě bohatších
státech Rakousku aŠvýcarsku, kde jsou
mosty, tunely adálniční pruhy také, ale
stojí nanich zácpy aut, protože omezené
rychlosti 50, 80, 100 km/h decimují řidiče,
kteří jsou ukáznění ajedou pomalu. To vše
pod ostrahou agescí policajtů aekologic-
kých aktivistů, kteří nechtějí žádné dálnice
nebo, když už ano, tak slimity.
Řidič aposádka svlastními omezeními pak
strádají násobně omezeními dalšími, umělý-
mi azničujícími to, co pro pohodlí již bylo
vybudováno. Možná se vrátíme zpět khyb-
ridnímu způsobu dopravy anadovolenou
pojedeme tak, jako jezdí naši přátelé již teď
běžně ze Slovenska. Večer najedou autem
vKošicích navlak, přejdou dojídelňáku,
dají si večeři atři piva ajdou spát dolůž-
kového vozu. Přitom pořád jedou, ráno se
vzbudí vPraze, skočí doauta ajedou dál.
Tytéž pěkné pocity mám pod Lamanšským
kanálem vtunelu naautovlaku nebo natra-
jektu, který veze vpodpalubí náš vůz, mobilní
nutnost, ale přitom sám pasažér je vbezbarié-
rovém pohodlí napalubě aodpočívá...
Osobně sním ocestě nadovolenou jenom sro-
dinou, vozíkem, kolem aprutem posplav-
ných vodních kanálech Beneluxem, třeba
doFrancie. Takovým tím osobním škunerem.
Vyzkoušejte to někdo adejte vědět. Údajně to
zvládnou ihandicapovaní. Vždycky jen někde
nachvíli zastavíte, snad tam nebudou semafo-
ry azácpy – jenom plavební komory...
Autor je bývalý automobilový závodník,
člen rady Konta BARIÉRY.
ní netuší, dokteré strany deska auto odhodí
– anutí ho náhle korigovat smyk.
„Nadesce jsou řidiči překvapení, co se
sautem děje už vnízké, třicetikilometrové
rychlosti,“ uvádí Dalimil Fryč zostravské-
ho centra bezpečné jízdy Libros. Tamní
škola se může pochlubit uhýbací deskou,
která umožňuje nácvik zvládání kritic-
kých situací iřidičům těžkých nákladních
vozidel.
Nedílnou součástí kurzu bezpečné jízdy
je izvládání aquaplaningu.
Také ostravská škola se chystá nabídnout
své kurzy bezpečné jízdy řidičům shandica-
pem. Ani jí nechybí bezbariérové zázemí pro
teoretický výcvik.
„Právě otom přemýšlíme, začínáme
počítat cenu takového kurzu. Lidem sposti-
žením nabídneme určitě slevu nejméně 50
procent,“ slibuje Dalimil Fryč.
Podle něj lze například uhýbací desku
nastavit podle toho, jaký handicap má řidič,
který nakurz přijede.
Jelikož se školení bezpečné jízdy vždy
odehrává veskupinkách zhruba deseti
účastníků, není možné, aby ho člověk spo-
stižením absolvoval samostatně nebo spolu
sřidiči bez handicapu.
To by bohužel nabouralo systém celého
kurzu,“ vysvětluje Jiří Patera. Škola bezpeč-
né jízdy pro řidiče spostižením potřebuje
individuálnější přístup.
Bezpečná škola na závodech
Bezpečnému řízení se věnují také závody
pro handicapované motoristy. Pořádá je
každoročně Autoklub České republiky. Letos
se konají od24. do26. srpna uBělé pod
Bezdězem.
„Očekáváme okolo padesáti účastníků,
přijíždějí iposádky zRuska nebo zFrancie,“
říká Alena Burianová zAČR.
Mezinárodní mistrovství handicapova-
ných motoristů je otevřené pro kohokoliv
spostižením. Asautem.
Část účastníků absolvuje závody načtyř-
kolkách vterénu. Startovné pro třídenní
akci činí 500 korun zajednu posádku.
Řidiči osobních aut závodí veslalomu,
vjízdě zručnosti avydají se naorientační
jízdu postředních aseverních Čechách. Na-
příklad slalomová trať je dlouhá 500 metrů
amá 20 branek. Natrati zručnosti musí řidič
zvládnout deset různých úkonů.
„Nanoc odjíždějí závodníci doLiberce,
kde přenocují vučilišti pro handicapované.
Budova má veškeré zázemí pro postižené,“
tvrdí Alena Burianová.
Jeden ze závodních dnů se týká právě
bezpečného ježdění. Podobně jako veško-
le smyku si nejdříve účastníci vyslechnou
teoretickou přednášku apoté nakluzné fólii
zkoušejí, jak se auto ovládá vkritické situaci.
„Setkání handicapovaných řidičů vBělé
pod Bezdězem sice nazýváme závody, ale
zároveň jde také ospolečenskou akci,“ uza-
vírá Alena Burianová.
Více nawww.autembezpecne.cz.
ŠKOLY BEZPEČNÉ JÍZDY naleznou řidiči ve
stále více městech po celém Česku.
LETOŠNÍ ZÁVODY
pro handicapované,
které pořádá Autoklub ČR,
se konají v srpnu v Bělé
pod Bezdězem. Soutěžit
lze v autě i na čtyřkolce.
Můžeš