Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 39


ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
můžeš / číslo 7–8 - 2012
Atahle zkušenost je, ato dobře ukázaly
americké dějiny, vtom nejlepším slova
smyslu nakažlivá. Moje práce mě skoro
denně vede nadlouhé cesty, mým domovem
byly desítky, možná už stovky amerických
hotelů. Aty mají dnes doslova mezinárodní
personál. Odportýra nebo řidiče až poge-
nerálního manažera zde najdete Brazilce,
Araby, Číňany, Poláky, Hispánce, atřeba
iČechy aRusy. Všichni se chovají přívětivě,
slušně, vstřícně. To není jen profesionální,
nebo chcete-li obchodnická zdvořilost. To je
sžití skaždodenní americkou atmosférou.
Díky mé nekonečné expedici pohotelech
jsem také vyzkoumal pozoruhodný pozna-
tek – když dovýtahu přistoupí Američan,
pozdraví, usměje se naostatní, atřeba
izkusí nějaký vtip. Když opatro výš při-
stoupí Čech nebo jiný Slovan, neřekne nic
aokamžitě se zahledí našpičky vlastních
bot nebo nasvětlo nastropě. Stačí?
Řidiči jsou nejlepším ukazatelem
Jsem tady pár dnů adenně čtu vnovinách
omrtvých nasilnicích. Jistě mi budete
věřit, že vLos Angeles, které má zhru-
ba čtrnáct milionů obyvatel, je hustota
automobilového provozu trochu větší než
vPraze. Ale zpráva osmrtelné havárii je
naprostá rarita!
Když zanámi přijel Jiří Suchý, ukázal
jsem mu typickou americkou křižovatku.
Žádné semafory, ze všech stran značky stop.
Řidiči přijedou, zcela jistě zastaví, rozhléd-
nou se ajasnými gesty si dávají přednost.
Tuto situaci můžete vidět denně tisíckrát,
milionkrát. Jirka jen kroutil hlavou apak
řekl – unás by nasebe řvali sprostá slova
akopali si doblatníků.
Takže to je Amerika ise svými obrov-
skými starostmi, následky krize avztahy
kesvětu, který určitě není vpořádku. Tohle
je Amerika běžného dne anepleťte si ji sfil-
movými obrazy stříleček aautomobilových
honiček.
Aještě jedna věta – mohli by Američané
být bezohlední anecitliví, když mají tolik
dlouhověkých seniorů, často velmi úspěš-
ných vpodnikání, vezdravotnictví, vpoliti-
ce, vkultuře?
Záznam amezititulky: zj
Díky mé nekonečné
expedici pohotelech
jsem také vyzkoumal
pozoruhodný poznatek
– když dovýtahu
přistoupí Američan,
pozdraví, usměje se
naostatní, atřeba
izkusí nějaký vtip.
Můžeš