Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 30


můžeš / číslo 7–8 - 2012
NEJTĚŽŠÍ HODINA
SPOLEČNĚ
TO ZVLÁDNEME
Když je člověk na problémy sám, má to těžší.
Václav Augusta utrpěl úraz, po kterém ochrnul
na větší část těla. Ale má kolem sebe hodně těch,
o které se může opřít. A navíc jeho žena měla
už s péčí o postižené zkušenosti.
ať můžu hýbat rukama anohama.‘ Vté chvíli
jsem věděla, že to tak nebude. Přijímající
lékař mi řekl, že má úplně přerušenou míchu
anebude se hýbat odkrku dolů. Zeptala jsem
se, zda to znamená, že manžel bude nainva-
lidním vozíku. Odpověděl: Když se naněm
udrží… Lékaři nám odzačátku nedávali ani
kapku naděje, že by se stav mohl zlepšit.
Vždycky říkali tu nejhorší variantu. Byť jsou
ipřípady, kdy je to jinak. Pro mě byla nejhorší
ta nejistota: spousta otázek, nakteré mi
nikdo nedokázal dát odpověď.“
Jak sama přiznává, byla doté doby velký
plánovač, který potřebuje mít život nalajno-
vaný. Jenže teď žila ze dne naden. „Ne-
uvěřitelně mi pomohla má blízká přítelkyně,
kníž jsem se načas nastěhovala,“ vzpomí-
ná. „Zpočátku jsem nedokázala být sama
vnašem bytě, který manžel celý zrenovoval.
Pomohla mi rodina ikolegové vpráci, kteří
se zdravě zajímali. Ale taky mě úkolovali.“
Energii jí přitom dodával imanžel. „Naše
společné chvíle vnemocnici byly neuvěřitel-
ně dobíjející. Se mnou byl velmi optimistický.
Vždycky když jsem znemocnice odcházela,
tak jsem věděla, že pro něj stojí zato žít.“
Naplněné dny
Zplzeňské nemocnice se Václav Augusta
dostal dopražského Motola naspinální
jednotku, kde začal intenzivně rehabilitovat,
aby vydržel sedět nainvalidním vozíku ales-
poň nějakou dobu. Další pokroky nastaly až
vKladrubech: „Poprvé jsem se spomůckou
sám najedl, vyčistil si zuby ajezdil samostat-
ně naelektrickém vozíku.“ Teď už pohy-
buje vomezeném rozsahu oběma rukama
bez úchopu. Pravá ruka je silnější, tak sní
zvládá více úkonů. „Všechno ale potřebuju
podat, jídlo připravit, doortézy nachystat
Text: ANDREJ HALADA
Foto: ARCHIV VÁCLAVA AUGUSTY
V
červnu 2010 upadl vevo-
dáckémkempu dořeky tak
nešťastně, že si poškodil pátý
krční obratel adošlo ikpřeru-
šení míchy. Dodnes neví, jak si
mohl způsobittak těžký úraz,
když jenom uklouzl dovody.
Sice zvýšky dvou metrů své dlouhé postavy,
ale ne při skoku, kdy kpodobným úrazům
dochází poměrně často.
Třicetiletý vyučený kuchař Václav Augus-
ta, aktivní sportovec, triatlonista, florbalista
alyžař se ocitl absolutně závislý napomoci
okolí. „První dny byly dost krušné anerad
naně vzpomínám,“ říká dnes. „Nevěděl jsem,
co mě čeká, anedokázal jsem si to představit.
Hýbal jsem pouze hlavou. Ležel jsem dva dny
při plném vědomí, dýchal jsem sám. Poope-
raci se ale všechno zhoršilo. Byl jsem napojen
nadýchací přístroj, krmili mě sondou. Ještě
další tři měsíce jsem měl problémy sdechem.
Lékaři mi nedávali valné vyhlídky.“
Vtéhle situaci mu pomáhaly každodenní
příchody manželky Zuzany, která mu před-
čítala noviny, nosila jídlo, pouštěla audiok-
nížky. Společně plánovali, jak budou žít dál.
Vždycky mě uklidňovala, že společně to
zvládneme. Že sedět nainvalidním vozíku je
ta nejmenší životní překážka, říkala. Hodně
mě podpořili idalší členové rodiny – oboji
rodiče asourozenci. Neopustili mě blízcí
přátelé ani kolegové ze zaměstnání, můj
zaměstnavatel se také odpočátku zajímal
omůj zdravotní stav.“
Zuzana Augustová si nadny poúrazu
pamatuje dobře: „Nikdy nezapomenu najeho
slova, když šel naoperaci: ,Držte mi palce,
NAVÝLETĚ VPRAZE,
vevýstavním centru Dox.
VÁCLAV AUGUSTA
smanželkou Zuzanou
Můžeš