Strana 23
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
můžeš / číslo 7–8 - 2012
FILM JAKO TERAPIE
Filmová dokumentaristka, autorka pozoruhodných
snímků pro Českou televizi, zvítězila spolu
se svými studenty z občanského sdružení
Inventura na loňském jihlavském festivalu s filmem
Pozemšťané, koho budete volit?
LIDÉ S POSTIŽENÍM
COBY FILMAŘI
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: ARCHIV L. JABLONSKÉ
D
okument objevným způsobem
nahlédl dosvěta mentálně
postižených aukázal, jak umění
atvorba mohou změnit život
lidí se zdánlivě neřešitelnými
poruchami. Linda se narodila
vestejný den jako Woody Allen,
jen opár desítek let později. Snad proto
ráda chodí ponevyšlapaných tvůrčích ces-
tách, ale její zkušenost je oto zajímavější:
„Když jsem začala pracovat vInventu-
ře, což je nezisková organizace pro pod-
poru umělecké apublicistické tvorby lidí
smentálním postižením, pochopitelně jsem
hledala, co zkusit, abych jen neopakovala
banality. Bylo to strastiplné pustit se stěmi-
to klienty donatáčení dokumentu opředvo-
lební kampani.
Abylo doslova objevné sledovat je při
práci napředvolebních mítincích. Uvědomi-
la jsem si, jak se tito zdánlivě ,nezlepšitelní‘
lidé proměňují, jak se otevírají anacházejí
vsobě schopnosti, kterým bychom ani nevě-
řili. Především – oni umějí komunikovat, oni
tomu tzv. normálnímu světu určitě rozumějí
mnohem víc, než si myslíme.
Jejich lékařské diagnózy jsou neměnné,
ale jejich vnitřní svět se dá zlepšovat, může
se rozvíjet, může bohatnout. Tímto filmem
jsme přinesli docela silný důkaz, že když
se snimi pracuje, když dostanou možnost
ksebevyjádření, ksamostatnějšímu řešení,
udělají obrovský pokrok. Atak jsme idocela
vyvrátili běžnou tezi, že tito lidé potřebují
jen nějakou základní péči, ajinak nemá
cenu se snimi zdržovat.
Mám filmařskou zkušenost ze spousty
zemí aneřekla bych, že unás je situace tak
špatná. Vprůběhu natáčení jsem se skoro
nesetkala, snad jen ustarších voličů-ko-
munistů, snějakým větším nepochopením.
Jinak dobře víme, že spředsudky se potkáte
všude – už jen hlasitější projev vtramvaji
vede okolí kpohoršení.
Takže co jsme vlastně objevili? Především
nebezpečí podceňování lidí, kterým život
prostě nepřál. Lítost asoucit nejsou vždycky
nejlepší recept napomoc. Tím, že jsem ten
můj zvláštní filmový štáb něco naučila, jsem
jim určitě zvedla sebevědomí, ale zároveň
jsme oslovili ivětšinu, ty tzv. normální lidi,
adocela nahlas jim řekli: přemýšlejte víc
ojiných, třeba ihodně jiných lidech. Ioni
vám něco mohou dát.“
Linda Jablonská se nyní připravuje
najinou aasi mnohem důležitější životní
etapu – naroli maminky. Až se vrátí zaka-
meru, určitě přinese další nevšední pohledy
naskutečnost, kterou my ostatní běžně
vidíme hodně zploštěle. Vždyť koho znás by
napadlo, že – jak říká jeden zLindiných stu-
dentů – že ivolby jsou součástí vesmíru?
LINDA je nejen energická a nápaditá,
ale především proslulá svou odvahou
k novým tématům.
FILMAŘI
zřad
postižených
vzali svou
roli vážně
isebevědomě.