Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 44


můžeš / číslo 7–8 - 2012
LÉTO POD STANEM
Pro řadu lidí je léto
neodmyslitelně spjato
s kempováním. Někdo tak
lacino řeší ubytování, jiný
se prostě rád odpoutá od
celoročního komfortu.
Každopádně je to svým
způsobem dobrodružství,
do něhož se řada vozíčkářů
raději vůbec nepustí.
Zjišťovali jsme, jaké
existují možnosti pro ty
odvážnější.
BEZBARIÉRO
KEMPOVÁNÍ
Text a foto: RADEK MUSÍLEK
P
řed deseti lety bylo vČechách
prakticky nemožné narazit
nabezbariérový kemp. Snad jsem
byl otrlejší, určitě mladší, ale
každopádně mě to příliš netrápilo.
Vyrazit pod stan nebo dochatky
prostě znamenalo, že se dobro-
volně avědomě zříkáte snadné dostupnosti
prakticky všeho.
Především WC asprchy. Bez asistence
se obešli jen skuteční „nadvozíčkáři“, kteří
zvládli všechno anevadilo jim ani lezení
pozemi.
Pak jsem ale několikrát navštívil Francii
azjistil, že se dá spát pod stanem anemu-
síte si ani jako vozíčkář plnit odznak zdat-
nosti. Před první cestou jsme skamarády
poměrně pečlivě zjišťovali, kdy akde bude
možné kempovat. Záhy se ale ukázalo, že
veFrancii můžete zajet prakticky dokteré-
hokoliv kempu anajdete tam bezbariérové
WC isprchu.
Pro návštěvníky shandicapem navíc
většinou poskytují určité slevy. Dotéto
země jsem vyrazil pod stan celkem třikrát
vrozmezí několika let azacelou dobu se
nám spřáteli stalo jen jednou, že kemp
nebyl nijak zvlášť uzpůsoben. Skutečně
stačilo náhodně odbočit keznačenému
kempu aúspěch byl zaručen. Zprvu se
nám také nechtělo věřit, zejména podo-
mácích zkušenostech zkempů podél
českých řek.
Navelmi dobré kempy bez bariér jsem
narazil rovněž vItálii, veŠpanělsku apro
někoho možná překvapivě ivChorvatsku.
Nelze se sice spoléhat, že se vždy trefíte,
ovšem není to tak těžké. Naopak horší
byla situace veVelké Británii, kde hledání
vhodného stanoviště vyžadovalo značné
vyptávání. Nejspíš to bude tím, že tam
nejezdí desetitisíce turistů stanovat vteplém
středomořském klimatu.
Jaká je současná situace unás? Když se
podíváte nainternet, zjistíte, že se vČesku
přibližně 90 kempů prohlašuje zabezba-
riérově přístupné, alespoň podle stránek
www.dokempu.cz. Ty poskytují široký
výběr amožnosti vyhledávání. Zaškrtnout
se tedy dá ikolonka zajímající vozíčkáře.
Otázkou však zůstává, jaká je realita aco si
každý provozovatel pod pojmem „bezba-
riérově přístupné“ představuje. Například
vhlavním městě prošly podrobným filtrem
tři kempy: Camp Bušek, Camp Sokol Troja
aSunny Camp.
Prvně jmenovaný telefonicky popřel, že
by byl bez bariér. Provozovatel neví, proč
je takto zařazen askutečně navlastních
stránkách nic takového neuvádí. Druhý
jmenovaný Camp Sokol Troja už natitulní
stránce svého webu hrdě nese piktogram
vozíčkáře. Recepční však potelefonu uvedl,
že ožádných speciálních úpravách neví.
Sprchy atoalety sice nemají schody, ale šir-
ší dveře nebo opěrná madla čekat nemám.
OBČAS PŘEDSTAVUJE PROBLÉM už samotný povrch tábořiště.
Pak nezbývá než snít o vlastním bezbariérovém karavanu, který je však velmi drahý.
Můžeš