Strana 29
časopis pro ty, kteří se nevzdávají
můžeš / číslo 7–8 - 2012
SLOUPEK
Daniely FILIPIOVÉ
Zákon opéči
ohandicapované
děti
Jistě jste všichni zaregistrovali, buď
zmédií, nebo navlastní kůži, že vletoš-
ním roce bylo zrušeno současné pobírání
rodičovského příspěvku apříspěvku napéči
odítě dočtyř let. Velké finanční potíže to
způsobilo zejména těm, kteří pečují otěžce
handicapované dítě. Natuto neblahou
situaci naštěstí rychle zareagoval Výbor
pro sociální politiku Poslanecké sněmovny.
Byl podán komplexní pozměňovací návrh
knovele zákona ostátní sociální podpo-
ře, který zcela přepracoval návrh novely
zákona, jenž „pouze“ navracel stav dodoby
před jejím přijetím. Podle komplexního
pozměňovacího návrhu bude opět možný
souběh rodičovského příspěvku apříspěv-
ku napéči dočtyř let dítěte stím, že dobu
čerpání rodičovské si mohou rodiče sami
určit. Navíc se rodičům dětí vevěku odčtyř
dosedmi let, které jsou vetřetím ačtvr-
tém stupni závislosti, příspěvek napéči
zvýší odva tisíce korun. Hodnocení stupně
závislosti bude samozřejmě probíhat podle
nových pravidel stanovených minister-
stvem práce asociálních věcí.
Pokud tento návrh novely zákona projde
plénem Poslanecké sněmovny aSenátu,
bude lépe zohledněna péče otěžce handica-
pované děti.
Tento návrh novely zákona vítám, protože
směřuje květší adresnosti vyplácení so-
ciálních dávek, pokteré volám již léta. Náš
systém je nyní vpodstatě založen naploš-
ném přiznávání dávek. Mluvím zejména
opříspěvku napéči, který mnohdy pobírají
iti, kteří si zapeníze zdávky žádnou službu
nekupují, protože ji vůbec nepotřebují.
Z„balíku“ peněz, které jsou nadávky
vyčleněny, pak zbytečně „mizí“ peníze,
které by velmi pomohly těm nejpotřebněj-
ším. Těmi nejpotřebnějšími myslím hlavně
osoby večtvrtém stupni závislosti, které jsou
podvacet čtyři hodin asedm dní vtýdnu od-
kázány napomoc druhého. Částka, kterou
nyní dostávají, je zcela nedostačující, atito
handicapovaní jsou proto mnohdy vevelmi
vážných problémech, ato nejen finanč-
ních, ale izdravotních, avneposlední řadě
společenských – nemohou dojíždět doškoly
či dopráce.
Snad je to první krůček kezměně, pokteré
peníze půjdou jen tam, kde jsou opravdu
potřeba.
Autorka je senátorka.
Největší ambice anaděje upírá kdisku,
vekterém je úřadujícím vicemistrem světa
pro kategorii spastiků F32. Rád by si vyna-
hradil zklamání ze své první paralympiády.
Před čtyřmi lety vPekingu obsadil 6. místo
vevrhu koulí a7. místo vhodu diskem.
Tam ssebou ovšem neměl svého neslyšícího
trenéra Pavla Martínka, oněmž jsme psali
vkvětnovém Můžeš. „Oba doufáme, že ten-
tokrát pojede!“ Komplikací by však mohlo
být zranění ramene odhodové ruky, které si
František přivodil při pádu ztrojkolky. „In-
tenzivně to léčíme achodím narehabilitaci.
Upravili jsme itréninkové dávky, snad bude
všechno brzy vpořádku,“ věří vždy usměva-
vý všestranný sportovec.
FRANTIŠEK
SERBUS musí
léčit zraněné
rameno,
ale neztrácí
optimismus.
DANIELA A PETR
VRÁTILOVI
doufají, že oba
projdou nominací.
Větší šance má
ale Dana.