Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 28



můžeš / číslo 7–8 - 2012

PARALYMPIÁDA

Jiří Ježek (



1974)

Vesvých jedenácti letech přišel při autone-

hodě opravou nohu pod kolenem. Přesto

se zněj stal profesionální cyklista, který

pravidelně startuje ivpelotonu závod-

níků bez postižení. Letos byl už podruhé

vyhlášen nejúspěšnějším handicapovaným

sportovcem vČeské republice. Zasvou osm-

náctiletou závodní kariéru, odroku 2004

profesionální, posbíral nespočet úspěchů

nasilnici inadráze. Zanejvětší považuje

pět zlatých paralympijských medailí astejný

počet titulů mistra světa vrůzných typech

závodů. Zapomenout nesmíme ani naloň-

ské vítězství vpremiérovém ročníku silnič-

ního světového poháru. Před necelým půl

rokem získal stříbrnou medaili nadráhovém

mistrovství světa vLos Angeles zastíhací

závod na4 km. Forma tedy nechybí aJirko-

va čtvrtá paralympiáda může přinést další

úspěchy. Zakaždodenní dlouholetou tvrdou

dřinu vpodobě čtyř- až šestihodinových

tréninků si je rozhodně zaslouží.

„Vzhledem kesvému sportovnímu jménu

nemůžu zLondýna chtít nic menšího než

medaili avýkon, zakterý se nebudu muset

stydět,“ říká Jirka. Zároveň si myslí, že

na99 % jde ojeho poslední paralympiádu.

Martin Němec (



1974)

Zapatnáct let atletické závodní kariéry se

coby paraplegik vkategoriích F55 aF56

probojoval kedvěma paralympijským zla-

tům ačtyřem titulům mistra světa. Nejčastě-

ji uspěl vdisku, ale úspěchy mu přinesl ivrh

koulí apřed šesti lety bral stříbrný cenný

kov naMS ivoštěpu. Právě zlato zadisk

vAustrálii před dvanácti lety považuje

zasvůj největší úspěch.

Zatímco vSydney aAthénách si vychut-

nal příčky nejvyšší, zPekingu přivezl „jen“

bronz. Pro Londýn má jako hlavní ambici sa-

motnou účast nahrách. „Došlo krazantním

změnám pravidel aslučování kategorií,“

komentuje situaci, která trápí snad všechny

atlety spostižením. Martin musí trénovat

novou techniku vevrhu koulí. Rukojeť, jíž

se sportovec vtéto disciplíně přidržuje, už

nesmí být zpružného materiálu.

„Je to určitě moje poslední paralympiá-

da, tak si to vychutnám,“ říká bez známek

smutku. Zároveň dodává, že jde vlastně

osymbolické uzavření cyklu jeho kariéry.

VAnglii totiž absolvoval své první mistrov-

ství světa. Okonci sportování však nepadlo

ani slovo.

Musíme ještě dodat, že Martinovou man-

želkou je Alice Němcová Tejkalová, novinář-

ka, která se dlouhodobě zaměřuje nasport

lidí spostižením. Provozuje webové stránky

Handisport.cz. Právě tam bude možné

během paralympiády najít asi nejucelenější

zpravodajský servis.

Daniela a Petr Vrátilovi

(oba



1983)

Manželé Vrátilovi trochu připomínají legen-

dární dvojici Zátopkových. IDana Vrátilová

hází oštěpem. VLondýně by měla soutěžit

vesloučenékategorii C7 a8. Jelikož má

nejlehčí formu dětské mozkové obrny, bude

muset hodit přinejmenším paralympijský

�

rekord, aby mohla pomýšlet namedaili. Ta

jí zatím těsně uniká. Jede přitom už nasvou

třetí paralympiádu, pokaždé však vjiné

disciplíně.

VAthénách startovala jako cyklistka,

vPekingu pak házela diskem askončila

nanepopulárním čtvrtém místě. Tento-

krát ho pro její kategorii vůbec pořadatelé

nevypsali, takže zkusí štěstí vjiž zmíněném

oštěpu. Ato ještě vminulosti také běhala,

takže nejlepší variantou by asi byl víceboj.

Ten však zažívá spíš vživotě, protože má

sPetrem odprosince 2009 dceru Emmu.

Manželé si tak rovnoměrně rozdělují rodi-

čovské atréninkové povinnosti. Emma se

přitom nasportovištích už cítí jako doma.

„Někdy je to náročné, dokud jako miminko

ležela namístě, bylo to snazší. Teď zaní

musí pořád někdo běhat, takže trénujeme

nadruhou,“ povzdechne si súsměvem šťast-

ně vyhlížející maminka.

IPetr má lehkou formu dětské mozkové

obrny astartuje vkategorii C8. Jemu pro

změnu nevypsali tradiční oštěp, který mu

vloni naMS vynesl bronz. Takže pro Londýn

trénuje kouli adisk. Nad svým startem však

vidí poměrně velký otazník. Je už ostříle-

ným paralympionikem, který se podíval

doAustrálie, Řecka iČíny. Možná, že tento-

krát pojede jen jako trenér nadějné koulařky

Evy Berné. „Osobně bych usebe zaúspěch

považoval sám start aumístění doosmého

místa,“ uzavírá Petr.

František Serbus (



1985)

Start vevíce atletických disciplínách není

mezi sportovci spostižením nijak výjimečný.

František by měl ovšem vLondýně nastoupit

nejen kdisku, kouli ahodu kuželkou, ale

také dostal divokou kartu pro turnaj vboc-

cie. Má tak postaráno onabitý program, kte-

rý bude náročné časově stihnout. „Alespoň

se nebudu nudit,“ směje se František.

JIŘÍ JEŽEK je profesionál,

který se měří i s cyklisty bez postižení.

MARTIN NĚMEC

tvrdí, že Londýn

je jeho poslední

paralympiáda.