Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 7



můžeš / číslo 7–8 - 2011

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

DUSTIN HOFMAN A TOM CRUISE

jako hlavní představitelé

v oscarovém filmu Rain Man,

který se věnoval autismu.

namského pekla, ajeden znich se vrací bez

nohou. Postiženým válečným veteránem je

iprotagonista snímku Olivera Stonea Naro-

zen 4. července (1989), kde je začleňování

invalidního hrdiny dospolečnosti ukázáno

ještě výrazněji. Adalším veteránem bez no-

hou je ivedlejší postava ze známého snímku

Forrest Gump (1994). Poručík Dan Taylor se

dokáže spomocí dobráckého Gumpa vrátit

doživota

Snímkem, který uvedl tematiku posti-

žených docentra pozornosti aviděly ho

stovky milionů diváků, byl vroce 1988 film

Rain Man. Doté doby znal pojem autismus

jen úzký okruh zainteresovaných, dnes je

díky Levinsonovu filmu běžně známý. Rain

Man sice nese prvky melodramatičnosti, vše

ale povyšuje výkon Dustina Hofmana vroli

autisty. Působivý výkon předvedl i Al Pacino

vesnímku Vůně ženy (1992), kde hraje slep-

ce, který chce skoncovat se životem.

Filmy opostižených se poúspěchu

snímku Rain Man staly součástí střed-

ního filmového proudu, stejně jako se

vcelé západní společnosti tyto osoby více

včleňovaly doběžného života. Příkladem

zamnohé může být anglický snímek Teorie

létání (1998), kde hlavní hrdina pečuje

vrámci prospěšných prací onepohyblivou

pětadvacetiletou dívku, která má zvláštní

smysl pro humor. Drsnější ačernohumorný

pohled nabídl norský snímek Kurz negativ-

ního myšlení (2006), kde hlavními hrdiny

je několik osob spostižením. Skandináv-

skou otevřenost vuchopení problematiky

předvedl ifilm švédského režiséra Lasse

Hallströma – natočený ovšem vamerické

produkci – Co žere Gilberta Grapea (1993)

sJohny Deppem aLeonardem DiCapriem

vhlavních rolích. Depp se tu stará osvého

mladšího duševně postiženého bratra,

přičemž osmnáctiletý DiCaprio předvedl

výkon, který ho tehdy katapultoval ho

první herecké ligy.

Český kýč i pravda

Víte, že jeden znejpopulárnějších českých

filmů všech dob je filmem opostiženém

člověku? Vesničko má středisková (1985)

režiséra Jiřího Menzela má vesvém středu

mentálně zaostalého Otíka Rákosníka. Otík

nemluví, směje se jako kůň, baví ho dětské

filmy, ale je to člověk, který má velkou obě-

tavou duši. Vesnička je nejen komedie, ale

ifilm shumanistickým poselstvím. Základní

myšlenka je univerzální: lidé si mají pomá-

hat. „Když jsi jedinej, tak musíš,“ říká doktor

Skružný (R. Hrušínský) závozníkovi Pávkovi

(M. Labuda), atím ho přiměje, že sOtíkem

nakonec zůstane.

Českých hraných snímků, které by se vě-

novaly tématu postižení, nicméně najdeme

odpočátku zvukového filmu vroce 1930

doroku 1989 relativně málo. Ještě zpředvá-

lečné doby pochází zajímavý snímek podle

románu Josefa Kopty Hlídač č. 47 (1937),

vekterém ústřední postava, železniční

�