Strana 10
můžeš / číslo 7–8 - 2011
TÉMA: Kinematografie
Text afoto: ANDREJ HALADA
Kdy se vlastně včeském dokumen-
tu začal projevovat zájem osociální
azdravotní problematiku?
Cíleně to bylo odpadesátých let, pokud
zasociální dokumenty nepovažujeme už filmy
oobnově válkou zničené republiky. Je ale
nutno vnímat poúnorový kontext – při budo-
vání lepších zítřků se sociální problémy prostě
nepřipouštěly, akdyž, tak pouze formou di-
daktickou apropagační. Mám namysli snímky
jako Rozhovor vevlaku, který zcela jalově
nabázi rozhovoru při jízdě líčil nebezpečí po-
KVAS
I HODOKVAS
UŽ MINUL
Na rozdíl od hraného filmu se problematika postižení
v českém dokumentárním filmu objevila už před
rokem 1989. Český sociální dokument se přitom
stal v 80. a 90. letech pojmem. Martin Štoll je jedním
z největších znalců historie českého dokumentu,
takže pro rozhovor asi nešlo vybrat vhodnější osobnost.
hlavních chorob. Lahůdka. Celá padesátá léta
byla včeském dokumentu dost strojená, neži-
votná astrnulá. Pramen živé vody ale spustila
léta šedesátá, kdy se iosociálních tématech
začalo mluvit trochu jinak. Povolily politické
otěže, lehčí apohotovější filmová technika
umožnila být lidem blíže, avůbec celou tu
dekádu charakterizuje touha mladé autorské
generace dobrat se nějaké pravdy. Proto je
tu tak široký vějíř žánrů itémat, doté doby
itabuizovaných. Nejdůležitější období pro
sociální filmy ale přišlo až v80. a90. letech.
Které byly první zásadní filmy stouto
tematikou?
Znejvýraznějších je to určitě Schormův
aŠpátův film Zrcadlení reagující naklesající
porodnost afilozoficky se zamýšlející nad
interrupcemi aprávem člověka sáhnout
jinému – isobě – naživot. Stal se ikono-
grafickým snímkem té doby. Byla odvaha
se vůbec vrhnout natak „nedivácké“ téma,
aještě stakovým esejistickým ponorem, jak
to autoři udělali.
Pak musím zmínit hravé filmy Radúze
Činčery To je můj kyblíček aNárodnost
dětská. Nejsou sociální vtom zdravotnickém
smyslu slova, ale jsou hodně sociologické.
Činčera, známý vynálezce Kinoautomatu, se
nazačátku 60. let věnoval světu dětí askrze
jejich autentické reakce se stal mistrným
kritikem režimu.
Zavůbec nejdůležitější sociální film
ale považuji film Děti bez lásky odKurta
Goldbergera, který poroce 1968 odešel
doNěmecka. Natočil zamyšlení nad tzv.
deprivačním syndromem. Bylo to skrze
rozhovory sdětmi ajejich kresby arozho-
vory tehdy vedl mladý dr.Zdeněk Matěj-
ček.
Vedle toho paralelně ukázal, co jsou
to tzv. týdenní jesle, kde se děti vpondělí
odevzdají avpátek si je rodiče zase vezmou
ksobě. Ten film je jeden zmála citovaných
ivzahraničních encyklopediích.
Bylo by vhodné zmínit ifilmy ostáří, kde
se zavrchol obvykle považuje skvělé dílo
Martin Štoll: