Strana 51
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
můžeš / číslo 7–8 - 2011
Už se zdá, že jsme povelké finanční
ahospodářské krizi. Zavládl vněmecké
společnosti optimismus? Nová vlna
naděje?
Žádný jiný evropský stát se nedostal zkrize
tak rychle aúspěšně. To dokazují čísla.
Ataké dokazují, že právě sociální stát to umí
lépe než úplně liberalizované ekonomiky.
Už jsem mluvil ozkrácených pracovních
úvazcích. Německé firmy byly ajsou moti-
vovány udržet co nejdéle své kvalifikované
zaměstnance izacenu kratší pracovní doby.
Stát jim doplácí. Atím získávají obrovskou
výhodu – vefázi oživení nemusejí kvalifiko-
vané pracovníky hledat.
Shánění azacvičení nových lidí předsta-
vuje totiž vmoderní ekonomice obrovské
náklady.
VNěmecku vidíme obrovskou autoritu
odborného vzdělání akvalifikace vůbec.
Oddělníka nebo řemeslníka až poinženýra
avědce.
Je to jen německá zkušenost, že sociál-
ní stát se vyplácí?
Hlavní zkušenost současné Evropy isvěta je,
že nesociální stát se nevyplácí. Nato nepo-
třebujete vědecké konference. Německo má
zasebou desetiletí hospodářského rozvoje
aúspěchů vesvětě. Bylo schopno integrovat
imiliony lidí zjiných kultur. Německo ví,
kam lidi vedou beznaděj abída. Aví to tím
silněji, čím je bohatší.
tato německá zkušenost varuje ipřed jed-
noduchými, zdánlivě univerzálními recepty
typu: trh to vyřeší.
Jaké má současné Německo zkušenosti
snarůstajícím počtem seniorů?
Fondový systém, tedy spoření napenzi, se
rozjíždí, ikdyž zatím není procentuálně
významný. Změnami však přibývá lidí, kteří
prostě napotřebnou výši penze nedosáhnou
astávají se znich žadatelé osociální pří-
spěvky. Obecně roste počet obyvatel, kteří
žijí pod hranicí sociálního minima.
Opuštěné matky sdětmi, dlouhodobě
nemocní nebo právě někteří senioři. Atady
jsme udalší bariéry – německá moderní,
navyspělých technologiích založená eko-
nomika potřebuje kvalifikované lidi všech
kategorií – oddělníků poinženýry avědce.
Nemá-li být závislá naimigraci, nesmí spo-
lečnost rezignovat anechat zejména rodiny
sdětmi živořit bez vzdělání amotivace
něčeho dosáhnout.
Tím spíše, že bude narůstat počet starších
lidí, kterým průběžný, jen částečně fondy
podporovaný systém vyplácí penzi, nakte-
rou si ovšem oni sami pocelý svůj život
platili, čili je to nárok, ne nějaká státní
laskavost – kdaním příspěvky napenzi
prostě nepatří, ikdyž to je zúst některých
českých politiků občas slyšet. Tento systém
však stejně jako onen fondový trpí demogra-
fickými změnami aje nutné ho vyrovnávat
ze státního rozpočtu. Ale to jde jen zprospe-
rujícího hospodářství.
Takže jste usouvislosti naprvní pohled
nezřetelné. Budoucí senioři si nezajistí své
stáří jen spořením donějakých fondů, ale už
dnes stojí před výzvou – jak dnes zabránit
sociálnímu vyloučení velkých skupin, atím
ijejich neužitečnosti vbudoucnu? Jistě to
znamená ipozdější odchod dodůchodu,
ale my přece víme, že řada oněch penzistů
– vNěmecku ti nad 65 let – může podávat
kvalifikované pracovní výkony, ikdyž třeba
pokrývač vtomto věku už asi nastřechu
nepoleze. Které politické strany si to uvě-
domují? Odpověď natuto otázku Německo
hledá. Ostatně měli bychom ji vEvropě
hledat všichni.
Obecně roste
počet obyvatel,
kteří žijí pod hranicí
sociálního minima.
JEN PRO
NAŠEHO
fotoreportéra
se Jaroslav
Šonka
na chvíli vrátil
do dávných let
v Praze.