Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 35

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 
můžeš / číslo 7–8 - 2011
Překážet si nemusíme
Černí koně vznikli vroce 2008 ajejich
duší je Tomáš Pouch (38). Cyklista, který
večtrnácti jel namotorce asrazil se strak-
torem. Nemá jednu nohu, ale nakole jezdí.
Izávody, ale nikdy nebylo jeho cílem vítězit.
Spíš chtěl sobě idruhým dokázat, že to jde
isprotézou.
„Nazačátku byla snaha propojit různé
podoby cyklistiky se světem handicapova-
ných. Achtěl jsem přivést handicapované
víc dopřírody. Silniční cyklistika postiže-
ných funguje dobře, ale vterénu se moc ne-
jezdí. Tak jsme si řekli, že budeme průkopní-
ky,“ říká Tomáš Pouch.
Když Černí koně začínali, šlo onevelkou
partu lidí vesměs bez handicapu. Postupně
se rozrůstali, dneska tvoří jádro klubu asi
třicet jezdců. Dalších padesát vyrazí občas.
Handicapovaných je vklubu asi tak mezi
deseti až patnácti. „Jsme volné sdružení,
takže evidenci si nevedeme,“ dodává Tomáš
súsměvem.
Klub se zaměřuje především navozíč-
káře, kteří by chtěli jezdit, abuď to ještě
nezkusili, anebo nemají potřebné prostřed-
ky nazakoupení handbiku (nešlape se noha-
ma, ale rukama). „Cyklista bez nohy, ten si
většinou pomůže sám,“ říká Tomáš avychá-
zí izvlastní zkušenosti. „Koupí si normální
kolo zapatnáct tisíc azkusí to. Když ho to
nebaví, kolo odloží, prodá. Jenže základní
handbike stojí 150000 korun. To si jen tak
nekoupíte. Postižený horko těžko shání
peníze napotřebnější dopravní prostředek,
naauto.“
Zpočátku mířila aktivita klubu kesháně-
ní sponzorů, kteří by věnovali prostředky
nazakoupení handbiku. Byl by erární avo-
zíčkáři by si ho mohli vyzkoušet apůjčovat.
Třeba inadovolenou, když si budou chtít
zajet natýden někam naTřeboňsko. Klub
si nechal vyrobit idresy slogem, které pro-
dává zanákupní cenu (720 Kč) adevízou je
zviditelnění. Domluvili se ishercem Pavlem
Novým, který se stal tváří klubu. Aktivní
sportovec všeho druhu Nový prodělal vážné
onemocnění adobře ví, jak těžko se člověk
vrací zpátky doživota.
Snahou je ipropagovat klub vrámci nej-
různějších závodů horských kol. Aukázat,
že lze pořádat společné závody pro handica-
pované iběžné cyklisty. „Překážet si nemu-
síme, je to jen otázka správného propojení,“
vysvětluje Tomáš. „Postiženým to zvedne
sebevědomí, když jedou závod sostatními
cyklisty. Lidé jim zatleskají, ocení výkon.
Ti druzí zase vidí, že jejich takzvaně velké
problémy nejsou až tak velké. Poznají ipo-
třeby handicapovaných abudou vědět, jak
se knim chovat.“
Nejlepší je Polabí
Aktuálním úkolem Černých koní je organi-
zování Českého poháru handicapovaných
vhorské cyklistice. Zatímco silniční závody
jsou už relativně zavedené, závody vpří-
rodě představují novum. „Chceme ukázat,
že ishandbikem se dá vjet někam dolesa,
napolní cesty. Postiženým to obrovským
způsobem rozšíří obzory. Sběžným vozíkem
se dopřírody dostanete komplikovaně, malá
přední kolečka se pořád zasekávají. Ale
mírně upravený handbike zvládne každou
slušnější polňačku nebo zpevněnou lesní
cestu.“
Rozdíl mezi „silničním“ a„terénním“
handbikem je jen vtom, že řazení by mělo
být vnáboji předního kola (to je poháněné),
jako bývá ucity-biku. Běžné přehazování
ČERNÍ KONĚ jsou volným sdrením jezd shandicapem ibez něj.
Jejich spolným znakem je ižlutočerný dres, který si že koupit kdokoli.
žek zprodeje jde nazakoupení handbiku, který si pak mohou postiže půjčovat.
Můžeš