Strana 41
41
mrzelo hlavně kvůli rodině, která ho
přijela do Paříže podpořit, stejně jako
další fanoušci. Přece jen takhle blíz-
ko k domovu se letní paralympiáda
hned tak konat zase nebude. Naštěstí
se přes to dokázal přenést, je to zku-
šený bojovník. Řekli jsme si: Jdeme
si závod užít! A taky jsme si ho užili,
s báječným výsledkem. Byl to krás-
ný zážitek,“ líčí Šárka situaci a pocity
z Paříže.
DODNES NEVÍM,
JAK SE TO POVEDLO
Podobně jako řada ostatních úspěš-
ných sportovců ani Šárka nedokáže
říct, kterého cenného kovu si cení
nejvíc. „Vážím si všech medailí. Nejde
mi přímo o ně, ale vidím za nimi tu
práci, kterou stály. Takže pochopitel-
ně v popředí stojí ty paralympijské.
A když se o tom někde mluví, obvyk-
le se mi první vybaví ta bronzová,
kterou jsem získala na začátku svojí
kariéry v Riu de Janeiro, opět s Da-
videm. Byla totiž naprosto nečekaná
a neuvěřitelná. Vždyť jsem s kladko-
vým lukem soutěžila teprve rok! Na
hry jsem se kvalifikovala posledním
závodem. Dodnes nevím, jak se mi to
povedlo…“ vzpomíná Šárka na svůj
počáteční velký úspěch.
Z velkých světových akcí určitě
stojí za připomenutí ještě letošní titul
mistrně Evropy ve smíšených dvo-
jicích s Karlem Davídkem a bronz
z mistrovství světa 2023 v Plzni,
kde startovala ve dvojici s Terezou
Brandt lovou. Ta si mimochodem
z individuální soutěže v Paříži při-
vezla třetí místo hned za Šárkou. Tu
letos i minule v Tokiu ve finále po-
razila stejná Číňanka. „Mimo para-
lympiádu už jsem ji porazit dokázala,
tak doufám, že budu mít ještě ales-
poň jednu možnost jí to za čtyři roky
v Los Angeles vrátit na té nejvyšší
úrovni,“ vyznává se Šárka. Uvědo-
muje si však, jak moc při tom záleží
na zdraví i dalších faktorech.
BEZ PODPORY BY TO NEŠLO
Šárka trénuje pětkrát týdně, dvakrát
v Praze a třikrát v Trutnově, kde byd-
lí se svým manželem. K tomu je po-
třeba přičíst ještě řadu víkendových
závodů. Mnohé z nich v rámci ligy,
kde startuje mezi lukostřelci bez po-
stižení. „Za půl roku najezdím autem
padesát pět tisíc kilometrů. Naštěstí
je většina závodů v ČR. Do ciziny vy-
rážím tak třikrát ročně. Ale k tomu
všemu jezdím ještě do Olomouce na
respirační rehabilitaci, neboť jsem
také astmatik,“ poznamenává s po-
baveným tónem v hlase.
Je jasné, že nejde o levnou zále-
žitost. „Luk stojí přes padesát tisíc
korun a vydrží tak maximálně dvě
sezony, pak se musí pořídit nový,
a to mluvím o čisté konstrukci bez
nutných doplňků. Když připočtu
mířidla a další vybavení, jsem bez
problémů na sto tisících. K tomu
je potřeba připočíst ještě dvě až tři
sady nových šípů ročně, proná-
jem tréninkových prostor, nemlu-
vě o cestovních nákladech. Příští
rok mě čeká například mistrovství
světa, které hostí Jižní Korea. Na-
štěstí pracuji pod vysokoškolským
sportovním centrem MŠMT Victo-
ria, takže jsem poloprofesionální
sportovkyně. Navíc mám kolem
sebe skvělé podporující lidi v čele
s mým manželem a také sponzory.
Bez toho všeho by to nešlo, sama
bych to určitě nezvládla. Tak jako
nakládání do auta. Řídím sama, ale
potřebuji od někoho pomoc s vozí-
kem,“ říká Šárka, která soutěží pod
křídly TJ ZP Nola Teplice.
Na moc jiného nezbývá čas. Stále
studuje práva, ale přiznává, že sklou-
bit sport, rodinu a školu je náročné.
Největší relax zažívá s manželem
a labradorem Dastym. Občas si pře-
čte knížku s tematikou sci-fi nebo
druhé světové války. Vzácně se zajde
podívat na florbal vozíčkářů, jemuž
se kdysi společně s curlingem také
věnovala. Z mimosportovních plánů
prozrazuje, že by jednou ráda založi-
la rodinu a věnovala se profesně prá-
vu v oblasti lidí s handicapem, ovšem
zároveň dodává, že jde ještě o hudbu
budoucnosti, která záleží hlavně na
zdraví a také trochu štěstí.
Kdekdo si
ze mě dělal
legraci,
že doba
stříbrná
stále
pokračuje
– už jen
proto bych
moc ráda
za čtyři
roky v Los
Angeles
získala
konečně to
zlato.