Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

27

obce, kde rodiny bydlí. Snažíme se

sehnat i firemní dárce a jsme vděč-

ní za jejich podporu. Organizujeme

charitativní akce, k nejvíce navštěvo-

vaným patří vánoční trhy na náměstí

a oblíbený sekáč,“ ilustruje ředitelka

s tím, že na náměstí budou mít letos

stánek s džemy a sirupy od 12. do

15. prosince.

Tak jako v jiných sociálních služ-

bách ani zde nemají zaměstnanci

vysoké finanční ohodnocení. Vy-

hrožovat stávkou, jako v poslední

době činí lékaři nebo policisté, však

nebudou. „Mrzí nás, že ve srovnání

s ostatními vysokoškoláky jsou platy

sociálních pracovníků na současné

úrovni,“ říká Jana Tušlová. Na obvyk-

lý aktuální nástupní plat vysokoško-

láka se sociální pracovník vyšplhá

až po mnoha letech praxe. Přitom

nároky na profesi poradkyně rané

péče jsou vysoké. Musí se orientovat

v oblasti podpory vývoje dítěte, ve

speciální pedagogice, sociální práci,

psychologii a znalost diagnóz dětí

přesahuje do medicíny. „Během let

jsme si zvykli, že je třeba dofinanco-

vat i platy vlastními silami. Je to ně-

kdy hodně vyčerpávající, s každým

novým rokem jsme na začátku a ne-

víme, kolik peněz se nám podaří pro

konkrétní rok sehnat. Hodně by nám

pomohlo víceleté financování, které

už je možné u nadací.“

Během let tu vymysleli hodně kri-

zových scénářů, pokud se nepodaří

finance sehnat, ale stávka to nikdy

nebyla. „Náš čas je drahý a chceme

ho věnovat rodinám s dětmi s po-

stižením, spolupráce s nimi je naše

prio rita. Pokud by nám odpadly sta-

rosti se zajištěním financí pro ranou

péči, pracovalo by se nám v daleko

větším klidu a lépe by se dařilo se-

hnat nové sociální pracovníky a udr-

žet si ty zkušené. Se zkušeným tý-

mem, schopným reagovat na každou

situa ci v rodinách, mluvíme o úplně

jiné kvalitě služby,“ dodává ředitelka.

ROZVÍJET RODIČOVSTVÍ

Mezi zkušené zaměstnance patří

Helena Kolmanová. „Pracuji jako ko-

ordinátorka sociální služby. Ročně

naší službou projde na 160 rodin,

jezdíme za nimi po celém Jihočes-

kém kraji a částečně i na Vysočinu.

Působím v přímé péči a jsem první

člověk, na kterého se rodina obrací

se zájmem o naši službu. Zatelefo-

nuje nebo napíše e-mail, že se o nás

dozvěděla nebo jí byla služba dopo-

ručena lékařem. Při rozhovoru se

doptávám, jakou konkrétní situaci

řeší a zda spadá do naší cílové sku-

piny. Pokud ano, pak zjistím všechny

potřebné údaje a zprostředkuji kon-

takt s poradkyní, která se následně

vydá na schůzku přímo do rodiny.“

Na místě s rodiči mluví poradky-

ně o tom, jak vypadá proces služby,

a samozřejmě i o tom, jaké potíže má

jejich dítě. Pokud do cílové skupiny

rodina nespadá, dostane kontakt na

jiného poskytovatele rané péče, kte-

rý naplní její potřeby. „Naše cílová

skupina jsou rodiny dětí se zrako-

vým a zrakovým a kombinovaným

postižením, nebo rodiče s dětmi

předčasně narozenými. Věk dětí je

zákonem vymezen od narození ma-

ximálně do sedmi let. To ale nezna-

mená, že rodiny ranou péči využívají

po celou tuto dobu. Snažíme se, aby

se rodiče v situaci co nejrychleji zo-

rientovali, dostali informace, postu-

py, jak na to, rozvíjeli své rodičovství

a stali se nezávislými na sociální

službě. Vše směřujeme k tomu, aby

rodina mohla žít podle svých před-

stav a dítě mohlo úspěšně nastoupit

do mateřské a později základní ško-

ly,“ vysvětluje Helena Kolmanová.

SVĚŘIT SVÉ STAROSTI

Poradkyní rané péče je už deset let

Kateřina Marková. „Věnuji se 22 ro-

dinám. Těší mě, že nás rodiny pustí

Poradkyně rané

péče Kateřina

Marková (vlevo)

akoordinátorka

sociální služby

Helena Kolmanová

pracují včeskobu-

dějovické pobočce

Společnosti

pro ranou péči

již řadu let.