Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 38

ŽIVOT / NOS, KTERÝ POMÁHÁ
Příběh
jednoho
nosu
„Hledá se nos!
Nejoriginálnější,
nejbláznivější, nebo třeba
nejzajímavější,“ vyhlásilo
na podzim Konto Bariéry
na svých sociálních
sítích. Lidé na nich měli
své nosy sdílet adržiteli
toho „nej“ nadace
slíbila roli vchystaném
televizním spotu. Když
vKontu Bariéry vybrali
Michaelu Novotnou,
netušili, jaký příběh se
za jejím nosem skrývá.
Text: LUCIE NEKVASILOVÁ
Foto: ANETA JAURISOVÁ, ARCHIV MICHAELY NOVOTNÉ
nemocnou dceru a dědu, se teď ještě
bojí o manžela, kterému se vrátilo
nádorové onemocnění. Ale nestěžuje
si! Naopak ještě pomáhá potřebným
kolem sebe, třeba opuštěným se-
niorům nebo maminkám samoži-
vitelkám, a vede k tomu i své děti.
„Nemáme to jednoduché, ale pořád
si myslím, že jsou na tom lidé hůř
než my. A když dokážeme vyčarovat
úsměv někde jinde, hned máme lep-
ší náladu,“ říká.
Na natáčení televizního spotu Kon-
ta Bariéry přijela paní Michaela bez
váhání do Prahy až z takřka dvě stě
kilometrů vzdálených Kraslic na So-
kolovsku. A přivezla s sebou i han-
dicapovanou dceru Emmu. Do sou-
těže „Hledá se nos“ se totiž zapojily
společně: Emička vymyslela, jak má
mámin nos vypadat, a paní Míša si
ho podle dceřina návrhu namalovala.
„Ukazovala jsem jí, jaké fotky nosů
už poslali ostatní, a ona navrhla, že
společně uděláme nos jako panáčka,
který se bude pořád usmívat. Přesně
tak, jako se na ni usmívají její plyšáci.
Emička se stále dívá na svět kolem
s takovou nezkreslenou dětskou fan-
tazií,“ líčí paní Míša.
DOPŘEDU IZPĚT
Jedenáctiletá Emma bojuje s těžkým
fyzickým i mentální postižením.
Špatně chodí, má potíže se sluchem
a zrakem a potřebuje pomoc při vět-
šině běžných činností. „Její biologic-
ká maminka, bývalá partnerka mého
manžela, užívala během těhotenství
vykové látky, což se nevratně po-
depsalo na Emiččině vývoji. Teď je
na úrovni předškolního dítěte,“ vy-
světluje paní Michaela. O holčičku
se stará od jejích tří měsíců a bere ji
jako vlastní. Letos to konečně potvr-
dily i úřady a paní Michaela je zapsa-
ná v Emmině rodném listě.
Emmu kromě jiného sužuje hyd-
rocefalus – stav, při kterém se v hla-
vě nadměrně hromadí mozkomíšní
Někteří lidé mají od přírody dar
rozsvítit jakékoliv místo, kam při-
jdou. Patří mezi ně i osmadvaceti-
letá Michaela Novotná. Usměva
blondýnka srší pozitivní energií, a to
navzdory všem příkořím, která jí ži-
vot staví do cesty. Kromě toho, že se
dlouhodobě potýká s vlastními zdra-
votními problémy a pečuje o vážně
Můžeš