Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

REFLEKTOR

Stará garda

za pecí ležet

nebude…

Na zástěrách členů Staré gardy,

jednoho zklubů SenSen, svítí

odznak slogem vysoké kuchařské

čepice, která korunuje sváteční

dort. Kuchaři akuchařky ve

„výslužbě“ vůbec nelení – jen co

dopekli svatomartinské rohlíčky

pro Národní zemědělské muzeum,

pustili se před adventem do

vánočního pečení. Pro ty, kteří

péct nemohou.

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: MILAN JAROŠ

Když vejdu do pootevřených dveří

bytu, hned to z kuchyně zavoní a sly-

ším bzukot komunikace. V místnosti

je všude plech na plechu a také čtyři

lidi, kteří vyndávají z trouby cukroví

a vykrajují z těsta další kousky. Mezi

nimi rozpoznám vysokou postavu

Jiřího Eichnera, který celé tohle roz-

manité dění Staré gardy evidentně

„velitelsky řídí“. Cukroví bude nape-

čeno mnoho kil, a až se nazdobí a po-

cukruje, poputuje v krabičkách a sta-

niolu s mašličkou za staršími seniory,

kteří už tohle dělat nemohou.

VÁŠEŇ PRO PEČENÍ NEMIZÍ

Spolknu rychle jednu skvělou pusin-

ku ze stolu a musím se pro vysvět-

lení uchýlit s panem Eichnerem do

ticha vedlejšího pokoje: „Dělal jsem

šedesát let kuchaře, cukráře tehdy

zrovna nebrali, byl spíš čas těžkého

průmyslu. Od roku 1957 jsem pra-

coval jako kuchař a moje paní byla

také kuchařkou. Oba doma rádi pe-

čeme – ta stará vášeň pro cukrařinu

ve mně zůstala. Před pár lety jsem

navrhl vánoční balíčky s cukrovím

do domova Karla Boromejského

Čtveřice ze Staré gardy:

Jana Doksanská, Ruda Trsek,

Jiří Eichner a Růžena Slavíková