Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

13

Musel mít se mnou nervy, já jel po-

řád na vlně postizraelské a byly de-

vadesátky. Nevím, jak jsem to přežil,

ale každopádně jsem během toho

zvládnul i rozjet projekt Kontakt,

který Zdeněk Škaroupka vymys-

lel. Jezdil jsem do rehabiliťáků, do

Kladrub, občas i do Hrabyně a Luže,

kontaktoval jsem čerstvě zpřerážené

jinochy, dívky, chlapy a ženské a lá-

kal je na strahovské kurzy.

Hlavním lákadlem nebyla voda, ale

večerní koncerty, hospoda ve spole-

čenství, kde si lze ledacos sdělit, ta po-

věst o strahovských týdnech se nesla

rychle. Dvakrát denně jsme plavali,

s Kontem Bariéry jsme plavecký tý-

den propojovali i s projektem Počíta-

če proti bariérám, v Praze už probíhal

pravidelný trénink a účastníci kurzu

se dostávali do přirozené komunika-

ce s těmi, kteří už „seděli“ déle.

Souběžně probíhalo plavání

i v Brně. V roce 1998 jsme založi-

li občanské sdružení KONTAKT bB,

později spolek, dnes zapsaný ústav

ČESKÉ PARA PLAVÁNÍ. Původ-

ně jsme byli registrovanou sociální

službou, ale v roce 2016 jsme od

toho ustoupili – byrokracie by prak-

ticky udusila možnost dělat plavání.

Dnes jsme nepokrytě i podle názvu

paraplavecká organizace, ale ten so-

ciální rozměr a duch přátelství, sou-

náležitosti, pochopení a porozumění

v tom zůstal.

Jak ten přenos funguje?

Aniž byste nad tím uvažovali, zjistíte,

že najednou myslíte úplně jinak. Už

jen to, jak se u nás naučí lidé pracovat

s dechem, ledacos ovlivní. Lepší dech

znamená více kyslíku a více kyslíku

znamená více chuti do života.

Klademe důraz na symetrii, tak-

že třeba u plavců s hemiparézou se

snažíme rozvíjet i paretickou polo-

vinu těla, klademe důraz na to, aby

se paretická strana přizpůsobovala

funkčnější půlce, nikoliv naopak.

Plavání posiluje celkové zklidnění,

schopnost udělat pohyb řízeně, po-

malu, plynule, žádná „škubatura“,

rozvíjí maximálně zbytkový funkční

potenciál. Během dvanácti cviků pla-

vecké gymnastiky, která je součástí

naší unikátní Metodiky KONEV, se

plavci učí práci s těžištěm a ovládá-

ním těla. Podstatná je ale ta proměna

v uvažování a v sebedůvěře.

Stál jsi uzrodu nové metody…

Na začátku nebylo nic. K dispozici

byly informace o Halliwickově me-

todě, nějakou formu hydroterapie

provozovali ve Vojtově centru v Itálii,

ale ucelený materiál, ze kterého by

se dalo vycházet, na celém světě ne-

byl k dispozici. V Izraeli také neměli

žádnou metodiku, prostě se s lidmi

nějak živelně pracovalo. Prošlo mi

tam ale rukama ohromné množství

lidí nejrůznějších diagnóz a měl jsem

možnost přemýšlet jak na to. Postu-

py se mi začaly skládat v hlavě.

Po návratu jsme s Martinem Ková-

řem pracovali na jeho disertační prá-

ci, já poskytoval tu praxi a Martin to

skládal do formální podoby textu a na

FTVS pak práci s názvem Metodic-

ká řada plavání jedinců s míšní lézí

obhájil. Postupy jsme v KONTAKTU

neustále rozvíjeli, a tak vznikla KO-

NEV čili Kovář–Nevrkla. Tu metodi-

ku rozvíjím neustále, dnes je preci-

zně formalizovaná, na webu máme

instruktážní videa a texty, Martin už

působí v roli supervizora, pozoro-

vatele, ale já to pořád beru jako dílo

nás obou, protože bez jeho impulsu

Prošel jsem během roku vším –

náročnou osobní asistencí, vedením

individuální výuky neplavců,

tréninkem sportovního družstva

s budoucími paralympioniky.

Pro Jana Nevrklu

se voda stala

život formujícím

živlem.