Strana 39
39
ŽIVOT / AKTIVNĚ – KONĚ
TEXT: RADEK MUSÍLEK
FOTO: JAN ŠILPOCH
Před sedmi lety se jí při sportu stal
úraz, po němž ochrnula na dolní
polovinu těla. Nešlo o aktivitu spo-
jenou s jezdectvím. Každopádně už
půl roku po svém zranění byla opět
na koni. Zatím jen v rámci hipotera-
pie, ale šlo o první krok k návratu do
sedla. Připadalo jí to zcela přirozené,
vždyť jezdectví se předtím věnovala
skoro dvacet let.
„Jezdectví vám dává obrovský po-
cit volnosti a přátelství koně. Když se
ocitnete na vozíku, oceníte to snad
ještě více,“ říká Dana Selnekovičová,
která je všestrannou sportovkyní.
„Celé je to o tom, že dávám signály,
kůň poslouchá, a tím mi dává k dis-
pozici své svaly. Když zažijete tako-
vou oddanost a souhru, jen těžko se
tomu něco vyrovná,“ popisuje své
pocity.
Koně má hlavně pro radost. Pokud
by vůbec uvažovala o paralympij-
ských ambicích, tak jedině v drezuře.
„Startuje se i v paravoltiži, kdy je kůň
veden na laně a jezdec s postižením
Zpátky
v sedle
na něm předvádí předepsané cviky.
To opravdu nechci. Vím, že se v Čes-
ké republice provozují obě disciplíny,
ale mě to moc nezajímá. Jde mi pře-
devším o vztah s mým koněm.“
Slova Dany Selnekovičové podtr-
huje fakt, že je ochotna ho půjčit je-
dině svým dvěma dcerám. Není divu,
jeho ochočení trvalo půl roku. „Pro
spolupráci si musíte zvíře získat.
Nejít přes sílu a pozici moci. Špatné
zacházení od cizího člověka to může
rychle pokazit.“ Kůň, kterého si poří-
dila, je menší plemeno quarterhorse
a vyznačuje se pracovitostí i psy-
chickou vyrovnaností.
Postarat se o něj dokáže Dana
prakticky sama. „Jediné, co sama
nedokážu, je nasazení sedla,“ líčí své
možnosti. „Jinak ho masíruju, čistím,
češu, nasadím ohlávku a dotáhnu
sedlo. Sama pak nasednu z rampy,
ke které můj kůň umí přijít a počkat.“
Dlužno dodat, že výrazným pomoc-
níkem je pro Danu Selnekovičovou
vozítko Genny – Segway pro vozíč-
káře. Díky němu se může svobodně
pohybovat po nerovném povrchu
výběhu i hbitě manévrovat kolem
koně. Podle jejích slov by to sice
v těchto podmínkách na vozíku bylo
obtížné, ale v zázemí stájí s tvrdým
povrchem by se to dalo zvládnout
i bez genny. Danin kůň však žije ve
spartánských podmínkách celoroč-
ního výběhu na louce bez stáje.
Ne každý je tak zocelený jako Dana
a její kůň. Ovšem je potřeba počítat
s tím, že za komfort se platí. Přesto
ZKUŠENOST S JÍZDOU
NA KONI MÁ VĚTŠINA
LIDÍ S POSTIŽENÍM
DÍKY HIPOTERAPII.
JEZDECTVÍ SE ALE
SYSTEMATICKY MŮŽE
VĚNOVAT I VOZÍČKÁŘ,
JAKKOLI TO MŮŽE
ZNÍT NEREÁLNĚ. DANA
SELNEKOVIČOVÁ (42)
UKAZUJE SVÉMU OKOLÍ,
JAK NA TO.
Jak začít?
Vrámci hipoterapie nejprve vyzkoušejte své možnosti.
Pak vyhledejte jezdecký oddíl, který se věnuje jezdectví
lidí spostižením. Výrazně těžká skolióza, spazmy vbřiše
či vnohou mohou představovat problém, ale na koni se dá
iležet. Vhodná je konzultace slékařem či fyzioterapeutem.
Co budete potřebovat?
Ideální je začínat bez sedla, ale smadly pro držení. Pak
přejít třeba na upravené sedlo, jež může mít rovněž madla
arůzné opěry. Vpřípadě startů na závodech musí úpravy
schválit klasifikátor. Jezdec nesmí být nikdy připevněn
zcela napevno, musí být zachována možnost volně
spadnout. Kježdění nemusíte mít vlastního koně, ale
scizím zvířetem, vycvičeným od někoho jiného, budete
obtížněji navazovat úzký oboustranný vztah.
Užitečné odkazy
Česká hiporehabilitační společnost
hiporehabilitace-cr.com/parajezdectvi/
Střediska doporučené hiporehabilitace
hiporehabilitace-cr.com/strediska-doporucene-
hiporehabilitace/
Klub Kvítek
www.klubkvitek.estranky.cz/
není jezdectví tak finančně nedo-
stupné, jak si mnozí myslí. „Uchá-
zející kůň na ježdění pro radost se
dá pořídit od 50 tisíc korun. Když
ho necháte v ohradě bez hýčkání,
tak se měsíční náklady zahrnující
i cenu benzinu za dojíždění, podko-
vy, zvěrolékaře a další péči vyšplhají
k šesti tisícům.“ Není to úplně málo,
ale nemusíte být milionáři, abyste si
z jezdectví udělali plnohodnotného
koníčka, který navíc udělá hodně
dobrého pro vaši rehabilitaci.
Na první pohled
nepoznáte,
že jezdkyně Dana
je ochrnutá na
dolní polovinu těla.