Strana 56
SERVIS
a zvoleným způsobem – zatímco ně-
kdo potřebuje informace v českém
znakovém jazyce anebo ve formátu
pro snadné čtení, někdo může prefe-
rovat jiný než písemný projev.
Neopomenutelným faktorem jsou
také materiálně-technické bariéry.
Na jejich odstranění by se mělo mys-
let vždy a předem. Veřejná jednání
zastupitelstev a komisí by měla pro-
bíhat v prostorách přístupných i li-
dem s omezenou schopností pohybu.
Účast člověka používajícího vozík by
neměla být vázána na jeho žádost
o přesun do jiné místnosti. Takový
prostor by měl být zajištěn automa-
ticky. Člověk bez postižení nemusí
žádat, aby se zasedání zúčastnil.
Velmi důležitým faktorem pro za-
pojení lidí se zkušeností je čas a jeho
dostatek. Pokud budeme chtít na-
příklad kvalifikované vyjádření od
lidí s intelektovým znevýhodněním,
lze předpokládat, že zejména složi-
tější témata bude nezbytné rozdě-
lit do menších bloků. S tím souvisí
také forma spolupráce. Ta může mít
různé podoby a formy. Ty by se měly
opět odvíjet od potřeb zúčastněných.
Ne vždy postačí písemná komuni-
kace, ale mnohem vhodnější je spo-
lečná osobní diskuse, kdy je možné
debatovat na dané téma v kontextu.
Vytvoření vhodných podmínek
pro participaci se bude různit s ohle-
dem na odlišné potřeby zapojených
lidí, ale také s ohledem na způsob
jejich zapojení. Důležité je proto vě-
novat dostatek prostoru přípravě
a promys let všechny okolnosti.
JAK PRAVIDLO PARTICIPACE
NAPLŇUJEME VKANCELÁŘI
VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV?
Do působnosti veřejného ochránce
práv patří od roku 2018 také mo-
nitorování práv lidí s postižením. Na
O nás bez nás,
nebo konečně snámi?
Přidejte se
do skupiny
Práva lidí
spostižením
na facebooku
Text: ROMANA JAKEŠOVÁ, vedoucí odboru ochrany práv osob se zdravotním postižením,
Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: KANCELÁŘ VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV
Byť nemáme kompletní data, která
by mapovala míru a formu participa-
ce, je zřejmé, že i na tomto poli má
Česká republika co dohánět. Lidé
s postižením jsou často tou poslední
skupinou, které by se někdo ptal na
její zkušenosti a potřeby.
Typicky lze uvést přípravu záko-
na o sociálních službách. V rámci
připomínkového řízení se zapojuje
množství subjektů, samotní lidé se
zkušeností, kteří jsou současně kli-
enty těchto služeb, však nikoliv. Slo-
vo často dostanou pouze zastřešující
organizace poskytovatelů. Možná
i v důsledku stále převažujícího pe-
čovatelského a paternalistického
přístupu je více než hlas samotných
lidí s postižením slyšet hlas jejich
pečujících (ať už formálních či nefor-
málních), odborníků, politiků a mno-
hých dalších.
PROČ JE PARTICIPACE DŮLEŽITÁ?
Protože žitá zkušenost lidí s posti-
žením je mnohdy mnohem více vy-
povídající než teoretické analýzy, re-
šerše nebo kostrbaté hledání bariér
a problémů. Díky tomu, že lidé s po-
stižením své problémy žijí a musí je
každodenně řešit, umějí nejen dobře
identifikovat, co je potřeba změnit, ale
také vědí, jak by to bylo možné udělat.
JAK BY MĚLA
PARTICIPACE VYPADAT?
Zapojení lidí s postižením by mělo
probíhat za podmínek, které umož-
ní skutečnou participaci. Důležité je
dbát na základní pravidlo, že partici-
pace je o společném navrhování ne-
boli co-designu. Nestačí jen vyslech-
nout, co lidi s postižením trápí, ale je
potřeba společně hledat, vymýšlet
a navrhovat řešení.
Podmínky pro zapojení lidí se zku-
šeností musí reflektovat jejich potře-
by. Důležitý je vhodný způsob ko-
munikace a informační přístupnost.
Potřebné informace by měli lidé
dostávat v jimi preferované formě
KDYŽ ČESKÁ REPUBLIKA VROCE 2009 RATIFIKOVALA ÚMLUVU
O PRÁVECH OSOB SEZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, ZAVÁZALA
SE, ŽE KROMĚ VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO DODRŽOVÁNÍ PRÁV
VNEJRŮZNĚJŠÍCH OBLASTECH ŽIVOTA LIDÍ SPOSTIŽENÍM TAKÉ
ZAJISTÍ, ABY SE SAMI, VČETNĚ DĚTÍ SPOSTIŽENÍM, PODÍLELI NA
TVORBĚ A PROVÁDĚNÍ LEGISLATIVY A STRATEGIÍ, KTERÉ SE JICH
TÝKAJÍ. ZÁVAZEK PARTICIPACE BY SE MĚL JAKO HLAVNÍ PRAVIDLO
PROMÍTNOUT DO VŠECH AKTIVIT STÁTU, A TO NA VŠECH ÚROVNÍCH.
JE TOMU TAK, NEBO PLATÍ STARÉ ZNÁMÉ „O NÁS BEZ NÁS“?