Strana 55
55
rozhodl: „V mém domě je toho už dost. Měla
bys, babičko, být ráda, že se máš u nás tak
dobře. Vždyť ani korunu neutratíš, na co si
chceš vlastně stěžovat?“
„Vidíš, to je ta tvoje buržoazní povýšenost!
Tenhle barák sis pořídil, auto furt nový
a nový, děti na vysoký, to se to žije…“ „Ale já
žiju ze svého, nekradu…“ Babička se očima
dožadovala opory u ostatních. Nedočkala
se. Zmateně poklepávala lžící o stůl a pak
nabrala dech: „A co ta vaše firma? Z čeho
tě vlastně platěj? Vodíráte lidi v půlce
světa. Přípravky pro zdravý zvířata! Tomu
říkáš slušný podnikání? Co do těch zvířat
vlastně cpete…“ Nechtěl jsem se hádat ani
jí něco vysvětlovat. O veterinární medicíně
nevěděla nic.
Bylo ticho. Žena přinesla hromadu
řízků a každému nabídla, co hrdlo ráčí.
A ticho pokračovalo. Jaromíra však prohrát
nechtěla: „Tak já vám teda řeknu, a to
naposledy, co si o tomhle vašem světě
myslím. Jste přežraní a nafoukaní. Nevidíte,
co se na nás řítí. Já už se toho nedožiju, ale
vy a vaše děti skončíte v pekle.“ „Moje řeč,“
ozval se můj bratranec Vilém, bývalý kněz,
který vystřídal už čtyři křesťanské církve
a naposledy zakotvil ve společenství Velké
knihy, kde byl možná jediným členem.
Čím se živil, jsme nevěděli, ale podle počtu
řízků, které u nás vždycky spořádal, to
mělo blízko k nepálským asketům. Jenomže
pro prababičku to byl pánbíčkář, a tedy
spojenec vykořisťovatelů. Vilém pokračoval:
„Není snad psáno, že hříšníci skončí v ohni
pekelném?“ Musel jsem odpovědět: „A co
očistec?“ Vilém mávl rukou.
Na všech bylo vidět, že mají rodinného
setkání dost. Pomalu se zvedali a mířili do
předsíně. Prababička si cosi mumlala a já
šel hosty doprovodit. Loučili jsme se mlčky,
jen nejmladší syn mojí sestry, osmiletý
Vašík, se mě zeptal: „A strejdo, co je vlastně
to peklo? Mně se to v televizi zdá docela
zábavný…“
Neodpověděl jsem a uvědomil jsem si,
že takhle se naše rodina sešla naposledy.
Jenomže Jaromíra u nás bydlí dál. Její
matka se dožila sto osmi let a zemřela na
následky úrazu, když uklouzla při česání
švestek na sousedově zahradě. Soused se
samozřejmě strašně zlobil – bába krade,
a ještě mi zlomí větev.
Ilustrace: MIDJOURNEY