Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 3

3

vecom_inz_stropne_210x280mm ri.indd 1vecom_inz_stropne_210x280mm ri.indd 1 10.12.2015 16:1610.12.2015 16:16

EDITORIAL OBSAH

ŠTĚPÁN BENEŠ

šéfredaktor

Takovou otázku si klade nemálo rodičů

dětí s těžkým zdravotním postižením.

Všestranně náročná výchova se zapo-

jením všech (zbylých) sil, která přivedla

potomky s postižením až do dospělosti,

totiž obvykle končí ve slepé ulici. O děti

a seniory se postarat už celkem umíme,

o poměrně novou skupinu mladých

dospělých a dospělých s těžším posti-

žením, jejichž rodičům – pečujícím –

docházejí síly, však ne. Chybí podpora,

chybí vhodná zařízení i služby. Frustra-

ce a bezmoc těchto rodičů je silná, zcela

pochopitelně se strachují o budoucnost

a vyhlídky svých potomků. Za všechno

asi mluví šokující situace, kdy si někteří

připouštějí, že by bylo lepší, kdyby svoje

děti přežili.

To je myslím dostatečně silná káva

a měla by posloužit jako budíček. Je

nepřípustné, aby byly v moderní spo-

lečnosti podobné myšlenky legitimní.

Péče o blízké je práce na plný úvazek,

i když ji tak stát dosud nevidí – a vý-

razná podpora a pomoc by měla na-

stoupit opravdu výrazně dříve, než

dojdou ony zmíněné zbytky sil. Více

o tomto tématu se dozvíte v úvodní

reportáži Radka Musílka i z následné

ankety, kterou jsme rozeslali po jed-

notlivých krajích ČR.

Nevynechte ani další texty z letního

vydání. Naději přináší například roz-

hovor s profesorem Neužilem, jehož

tým vyvinul po dlouhých letech vý-

zkumu inovativní lék na rakovinu led-

vin, ale i řada příběhů o osudech lidí,

kterým zdravotní postižení promluvilo

do života. V pravidelné rubrice o životě

lidí s postižením v českých městech

jsme se vypravili do Plzně, fascinující

je také činnost organizace Život bez

bariér z Nové Paky. Manželé Fučíko-

vi zde od roku 2004 vybudovali celý

komplex služeb pro lidi s postižením

a seniory, na svá bedra vzali dokonce

rekonstrukci objektu barokního kláš-

tera.

Přeji vám všem klidné léto a hodně

energie. 

Co bude,

až nebudeme moci?

strana 38–41

strana 12–15

Plzeň je dobrá!

Jak se žije s postižením

v českých městech?

Auto splněných přání:

Reportáž z Života bez bariér

Nová Paka

strana 6–11

Téma:

Co bude, až dojdou síly. Myslí

stát na dospělé lidi s těžkým

postižením?

strana 44–47

strana 16–19

strana 48–50

strana 20–22

Cestování bez bariér:

Kanadské postřehy

Českobudějovická Empatie:

Sociální pracovník

nesmí být záchranář

Pusopis Báry Sedláčkové:

Toužím ilustrovat dětskou knížku

Jiří Neužil:

Přál bych si, aby se mitotam

dostal k lidem

strana 30–32

Příběh Dominika:

Jednou budu řídit vlak!