Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 46

ŽIVOT / CESTOVÁNÍ – KANADA

upozorňují cedulky. Ty jsem neviděl,

zato během osmikilometrové pro-

cházky kolem poloostrova jsem po-

prvé v životě viděl ve volné přírodě

tuleně hrající si v chladné vodě.

Chladné byly nejen vody, ale po-

časí celkově. Sníh v únoru člověka

v Kanadě tedy nepřekvapí, ale všich-

ni místní tvrdí, jak se jinak jedná

o nejteplejší část jejich země, což do-

kazovalo i několik palem rostoucích

na jednom z městských bulvárů. Až

k závěru pobytu se ukázalo slunce

a jaro začalo vystrkovat růžky, což

hezky vykreslilo zasněžené vrchol-

ky hor na obzoru.

ZAMĚŘENO NA NÁS

Z pohledu vozíčkáře je určitě pod-

statné konstatovat, že bezbariéro-

vost je zde naprostou samozřejmos-

tí. A na rozdíl od USA se zde počítá

i s různými slevami na vstupném

nebo jízdném v MHD. Vyzkou-

šel jsem autobus a SkyTrain – to je

metro, jehož část však vede také na

povrchu po mostní konstrukci, což

poskytuje hezký výhled. Ceny zde

nejsou překvapivě vysoké. Při kurzu

přibližně 17 Kč za 1 kanadský dolar

vás běžný nákup v obchodě nevyjde

o moc dráž než v České republice.

Oblečení a značková móda mohou

být dokonce levnější. Velmi drahé je

prý však bydlení, jak mi řekl jeden

z řady Čechů, které jsem ve Vancou-

veru potkal.

Jelikož jsme se venku pohybovali

v bundách zimní olympijské kolek-

ce pro Soči, bylo snadno identifiko-

vatelné, odkud pocházíme. Často

se k nám tedy hlásili lidé, kteří sem

kdysi emigrovali z Československa

nebo zde jen nějaký čas pracují. Byla

mezi nimi i žena typicky indické vi-

záže, která hned volala svojí sestře,

aby nám mohla říct pár slov, pro-

tože Mrs. Dvorak si kdysi vzala za

manžela českého pilota z RAF. Vel-

mi komunikativní byli i ostatní zdejší

obyvatelé, každou chvíli chtěl někdo

prohodit pár slov o tom, proč tu jsme,

jaký sport děláme a podobně.

A bylo příjemné, že na rozdíl od

domova v Kanadě nemusíte nikomu

vysvětlovat, co je curling za sport.

Tady je doma a po ledním hokeji

patří k nejpopulárnějším sportům.

V Praze se určitě nestane, že přijde-

te do baru a tam na jedné obrazovce

poběží zápas NHL a na druhé curling.

A mimochodem, design našich bund

inspirovaný Alfonsem Muchou nám

chválili všude, kam jsme přišli. Prav-

da, bílé rukávy se s koly vozíku moc

rády nemají, ale zájem nás všechny

těšil.

ZAPOMEŇTE NA DŘEVORUBCE

Zůstanu-li ještě chvíli u obyvatel-

stva Vancouveru, nemohu zapome-

nout na své překvapení z jeho slože-

ní. Kdo by sem vyrazil s představou,

že bude potkávat mohutné zarostlé

chlapíky v kostkovaných košilích,

bude asi zklamán. Pár jsem jich

taky viděl a nešlo si nevšimnout, že

chladné počasí tady velkému množ-

ství lidí nebrání nosit kraťasy či ji-

nak lehké oblečení, ale jednoznačně

zde převažují lidé původem z Asie.

Z pohledu vozíčkáře

je určitě podstatné

konstatovat, že

bezbariérovost

je zde naprostou

samozřejmostí. A na

rozdíl od USA se zde

počítá i s různými

slevami na vstupném

nebo jízdném v MHD.

Majestátní hory na obzoru byly bohužel

po většinu pobytu zahaleny v mracích.

Totemy ve Stanley

Parku odkazují na

původní indiánské

obyvatelstvo.