Strana 40
ŽIVOT / JAK SE ŽIJE… V PLZNI
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: MILAN JAROŠ
Přestože Martinův (41) pohled
není zcela nekritický, život v Plzni
si z perspektivy člověka na vozíku
v zásadě pochvaluje. Při společné
procházce centrem města poukazuje
na některé kopcovité pasáže s nepří-
liš ideálním povrchem, ale jinak mlu-
ví o celkové dostupnosti veškerých
služeb. „Hodně obchodů v centru
města má schody, ale když víte, kam
jít, především do moderních nákup-
ních center, není problém, osobně
nejvíc chodím do Globusu. To platí
i o ostatních službách včetně léka-
řů a podobně. Najdou se i vyhovující
restaurace. Všechno je to o přístupu
lidí. Město se snaží, pak také záleží
na jednotlivých podnikatelích,“ vy-
světluje muž na vozíku, který žije
v městském bezbariérovém bytě na
okrajovém sídlišti.
AŽ NA TU POŠTU…
Přes sedmnáct let obývá 60 m
2
ve
svého času novostavbě, která kromě
bytů zvláštního určení zahrnuje pře-
devším byty pro běžné nájemníky
bez postižení. Celkovou spokojenost
kalí jen aktuální situace kolem ru-
šení místní pobočky pošty. Nejenže
bude muset dojíždět dál, ale přede-
vším nechápe, proč se k takovému
kroku přistoupilo na takto zalidně-
ném místě.
Osobně se přemísťuje především
za pomoci svého auta, nicméně
chválí přístupnost hromadné dopra-
vy, kterou jsme osobně vyzkoušeli
v podobě autobusu, ale platí to i pro
tramvaje a trolejbusy. Jeho slova po-
tvrdil i vstřícný přístup řidiče. Za-
stávku má doslova za domem a pře-
sun do centra města zabere přibližně
čtvrthodinu. V době naší návštěvy
Život
v bezbariérovém
bytě na sídlišti
Martinovi
vyhovuje.