Strana 19
19
nebo zde mohou najít uplatnění. Má
tedy ředitelka do svého týmu z koho
vybírat?
„Působnost obou fakult v jednom
městě nevnímám jako výhodu ani
jako nevýhodu. Ale že je mezi absol-
venty převis žádostí uplatnit se v so-
ciální práci s postiženými, říct nemů-
žu. Mám pocit, že studentů, kteří se
téhle práci chtějí věnovat, je opravdu
pomálu. Většinou jdou na tento obor
možná proto, že se jinam nedosta-
li, takže v průběhu studií zkoušejí
odejít jinam nebo jdou po skončení
školy úplně mimo vystudovaný obor.
Ještěže působím jako externí vy-
učující na Zdravotně sociální fakultě.
Jsem moc ráda, že vyučuji dálkové
studenty, kteří jsou úplně jiní než ti
z denního studia. Jsou už totiž z pra-
xe, takže vědí, že vzdělání potřebují,
a zajímají se o studium, což je úplně
jiný přístup než u mladých.“
Ředitelka Lenka Hebíková Kubá-
tová má dlouholeté pracovní zkuše-
nosti z nestátního neziskového sek-
toru i ze zařízení patřících pod město
nebo kraj. Jaké vidí rozdíly v obou
typech organizací poskytujících
podobné služby? „V neziskovém
sektoru jsem vnímala větší volnost,
protože jsem si svou práci mohla na-
plánovat, jak jsem chtěla. Měli jsme
větší možnosti stáží i vzdělávání. Už
několik let ale platí zákon o sociál-
ních službách a rozdělovací povin-
nost je jasně daná. Neziskovky mají
asi větší volnost v rozdávání bene-
fitů, jenže jsou svázány mzdovými
tarify. My dodržujeme platovou ta-
bulku, takže u nás se zaměstnanci
mají platově podstatně lépe, ale zase
nejsme tolik flexibilní. Každou změ-
nu musí schvalovat zřizovatel, což
ředitele trošku svazuje, ale je to tak
nastavené u všech příspěvkových
organizací. Pravda je, že zaměstnan-
ci, kteří přijdou z neziskového sekto-
ru, jsou trochu volnější.“
NESKOČIT NA LEP
Každá práce chce své a ne každý se
k nějaké hodí. Jakou vlastnost by vše-
obecně měl mít sociální pracovník
pracující s klienty? „Asi by neměl
hned skočit klientovi na lep, což se
musí dlouho učit. Sociální pracovník
nesmí být záchranář. Tuhle doved-
nost jsem se velmi dobře naučila na
charitě, kdy jsme pomáhali rodinám
s nízkorozpočtovými příjmy. Ženy
k nám přišly v pátek odpoledne s tím,
že umírají hlady nebo nemají kde
byd let a musí na ulici. Pravda to vět-
šinou není, protože tyhle klientky si
vždycky umějí poradit, ale důležité je
opravdu v klidu je vyslechnout a při-
takat: Ano, pomohu vám, ale za urči-
tých, jasně daných pravidel, a je třeba
dodržovat určitou návaznost činností.
Je důležité neskočit jim hned na lep,
abych vzala peníze a šla koupit jídlo,
pití nebo sunar a ještě jim dala peníze
v hotovosti. Za tuhle zkušenost vdě-
čím mnohaleté praxi v sociální práci
a snažím se nenechat se ovlivnit ani
dnes na pozici ředitelky. Samozřej-
mě, že občas také ujedu, ale myslím,
že se snažím hodně všechno promýš-
let. I proto jsem zastáncem týmové
práce, která může předejít různým
přehmatům a pozdějším výčitkám,“
dodává ředitelka Lenka Hebíková
Kubátová, která svou osobní empatii
spojila před půldruhým rokem s Em-
patií s velkým E.
Zařízení poskytuje
činnosti, které si
vyberou lidé
podle svých
zájmů a potřeb.
O úklid stacionáře
a jeho okolí se
starají také klienti,
kteří se tak možná
připravují i na
budoucí povolání.
Tahle organizace mě
vždycky zajímala,
aniž mě napadlo jít
sem pracovat. Čas od
času jsem se ale dívala
na jejich internetové
stránky a spousta
zaměstnanců z Libníče
přešla na Staroměstskou,
takže jsme se i znali,
a zařízení mě tedy
provázelo.