Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

časopis pro ty, kteří se nevzdávají 

můžeš / číslo 11 - 2012

trvá ještě několik minut, poprvních poku-

sech nachodníku uprodejny se ale celkem

rychle rozplyne.

Naklasickém segwayi se kemně přidává

jeden zprodejců aspolečně se vydáváme

natestovací terénní jízdu směr Vyšehrad.

Říká mi, že tzv. želvička je vypnutá. Želvička

je systém, jejž používají začátečníci akterý

genny zpomalí. Já prý ho mít nemusím,

při pokusech jsem projevil dostatečnou

zdatnost. Moc si tak však nepřipadám, atak

se zprvu pohybuji vpřed jen sopatrností

akličkuji nanábřeží mezi výkopy, sloupy

veřejného osvětlení, chodci azastávka-

mi. Genny ale projevuje velkou agilnost

anaveškeré mé pohyby tělem reaguje velmi

pružně. Malé kostky, jimiž jsou tu vydláždě-

né chodníky, skoro necítím, systém nárazy

celkem dobře pohlcuje. Naprvní přechod

tedy dojedu snulovou bilancí. Žádného

chodce jsem nesrazil, doničeho nenarazil.

Načerveného panáčka zastavujeme.

Narovnám se dorovnovážné polohy apo-

prvé se zkusím pustit řídítek. Jde to, Genny

poslušně stojí. Když panáček zezelená,

dokonce se bez rukou rozjedu vpřed, což je

pocit pro vozíčkáře dosud nevídaný. Přece

jen je ale brzy vrátím nařídítka, nemohl

bych jinak zatočit. Nadalším přechodu čeká

překážka – prudší nájezd naopačné straně.

Genny jej však prakticky ignoruje, vyjede

naněj jen snepatrným drcnutím, aač je můj

první pocit takový, že se musíme převrh-

nout, elektronika to jistí.

Kopce jsou bez problémů

Následuje kopec. Elektromotory vgenny

jsou dost silné, nemusím se tedy prý vůbec

obávat. Nahýbám se více dopředu, abych

naklopeném terénu dodal vozítku dosta-

tečný impulz vpřed. Motory skopcem ale

skutečně příliš práce nemají aimanévrova-

telnost je zachována, když sjíždíme avyjíž-

díme nájezdy navíce či méně přístupných

chodnících. Baterie výjezdy dokopce příliš

netrpí, bere si jen nepatrně větší množství

energie.

Jak se blížíme kVyšehradu, terén se

zhoršuje. Dlažební kostky jsou odsebe

několik centimetrů. Chytám se bočnice,

genny však bojuje se ctí. Rychlostní limit

tu neudává výkon vozítka, ale spíše citlivé

nárazové senzory namém pozadí. Kola jsou

dostatečně velká, aby terén překonala bez

větší námahy. NaVyšehradě se již trochu

osměluji, pár desítek minut strávených

navozítku mi konečně dodalo trochu více

sebedůvěry. Zkouším si různé manévry,

osmičky, couvání, výjezdy dokopce isjezdy

zkopců, testuji různý terén oddlažby přes

bahnitou cestičku až pomokrou trávu.

Genny se chová stabilně abezpečně, je však

třeba myslet natrakci. Navelmi mokré trávě

už by mohla kola podkluzovat, azejména

při sjezdu zkopečka znamená takové pro-

klouznutí kol pro citlivý vyrovnávací systém

velký problém. Genny má záchranný systém

– vpřípadě velké nouze lze rychle sklopit

bočnici, což okamžitě vysune stabilizační

nožičky. Je to však až krajní možnost, rána

to bývá veliká.

Zkouším vyjíždět různé nájezdy nachod-

ník, dokonce imalé obrubníky. Genny si

smalými obrubníky dozhruba pěti centi-

metrů poradí, vyšší už ale nezdolá; vtom

je podobná elektrickým vozíkům. Obecně

je třeba mít při jízdě čistou hlavu, sledovat,

kam jedete, avybírat si jen bezpečný terén.

Genny rozhodně není vozítko dovelmi

prudkých travnatých kopců, průchodnost

terénem je velmi podobná klasickým elek-

trickým vozíkům.

Zkouším maximální rychlost, ta je

20 km/h, což se smalou rychlostí elektric-

kých vozíků nedá srovnat. Vozítko je také

malé, otočí se namístě amanévrovatelnost

je daleko větší, mezi regály vobchodech

se pohodlně vejde. Jízdní pohodlí je díky

dvěma velkým kolům nesrovnatelné. Dojezd

najedno nabití baterií je až 35 kilometrů.

Pravděpodobně se trochu sníží vzimě,

kdy baterie nemohou podat takový výkon;

Genny však stejně není nasouboj se sněhem

vybavena. Kola by prokluzovala aani kon-

strukce není napůlmetrovou závěj stavěna.

Užijete si ji tedy spíš vechvíli, kdy venku sníh

není. Naopak vdešti není pohyb problém

atehdy se také projeví jedna znejvětších

výhod. Kovládání Genny nepotřebujete tolik

zaměstnat ruce. Stačí jedna naudržování

směru, vedruhé můžete držet deštník. 

Více na www.muzes.cz

„SEGWAY

PRO VOZÍČKÁŘE“

se při testu

nezalekl velkých

dlažebních kos-

tek, nájezdů ani

travnatých ploch.

S jeho ovládáním

se navíc řidič sžije

během několika

minut.

Malé kostky,

jimiž jsou tu

vydlážděné chodníky,

skoro necítím,

systém nárazy

celkem dobře pohlcuje.