Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

můžeš / číslo 11 - 2012

TÉMA: Ústavní péče



pouze přechodnou dobu, nemá být skryté

osvojení, apěstouni by měli být naopak

„citově plošší, neměli by ksobě dítě citově

vázat“. VČT 24 řekl: „Chceme dokonce

roku 2013 dosáhnout toho, aby děti nebyly

umisťovány doústavní péče, pouze dopéče

individuální. K1. lednu 2014 nebude umís-

tění dětí dotří let možné, doroku 2016

toto omezení rozšíříme naděti až dosedmi

let věku.“

Možná že sisvůj názor navěcbývalý

ministrčasem poopravil. Vzáří navštívil

mostecký ústav aměl konečně šanci vy-

slechnout takélidi zpraxe, přímo vterénu,

kteří problematiku osvojení apěstounství

mají takříkajíc vmalíčku. Škoda jen, že jeho

návštěva trvala velice krátce,byla víceméně

zaměřena nasbírání politických bodů před

říjnovými volbami dokrajských zastupitel-

stev. Každopádně navlastní oči viděl, že

vMostěto spéčí otakové děti zvládají líp

než mnozí doma.

Vprůměru 12 procent dětí se však nyní

zpěstounských rodin vrací doústavů. No-

vela se stěžejní problematikou pěstounství

neřeší ani problém těžce nemocných dětí.

Zasvěcení říkají, že se neseženou náhrad-

ní rodiče pro děti s handicapem, nebo

děti, které jsou snědší pleti, případně děti

starší. Ty handicapované navíc nemohou

ošetřovat ani normální biologičtí rodiče

bez vzdělání, bez lékařských znalostí, ato

rozhodně nikomu nějaký stohodinový

kurz nedá...

Novela vzbuzuje obavy

Novela zákona, ale idalší kroky ktransfor-

maci systému péče oohrožené děti vyvolá-

vají již déle než rok řadu otazníků, obavy

anesouhlas. Ředitelka Kojeneckých ústavů

vMostě Milada Šilhová varuje, aby ukvape-

ná realizace tohoto zákona situaci ohrože-

ných dětí vmnohém nezhoršila.

Míní, že někdy zbytečně podléháme

neuváženým nápadům, rychlým reakcím,

nedotaženým myšlenkám či radám ze za-

hraničí, podřizujeme se lecjakým receptům,

avnášíme tak idořad pracovníků ústavů

zbytečnou nervozitu.

„Nejhorší snad už máme zasebou,“ myslí

si ředitelka odobě před dvanácti měsíci,

kdy se poprvé oproblematice začalo nahlas

veřejně mluvit jako ohotové věci.

„Náš personál se logicky bál, jak to

sdětmi, okteré se vedvanáctihodinových

intervalech střídavě stará, vůbec bude, co

přijde poté, až se lidé začnou lavinovitě

hlásit opěstounství, až dosud fungující sys-

tém vezme zasvé. No asamozřejmě jak to

bude sjejich budoucností, co budou dělat,“

připomíná Milada Šilhová reakce zaměst-

nanců Kojeneckého ústavu vMostě. Je totiž

jediným zařízením vÚsteckém kraji, který

pečuje oděti dotří let věku. Vmnohém

ředitelka dala zapravdu těm, kteří hovoří

otom, že když se dosavadní zařízení naráz

zlikvidují, půjde oneuvážený anesystémový

krok, který by způsobil chaos adestabilizaci.

Vroce 2014 už mají být totiž všechny děti

umístěny vnáhradních rodinách. Odborníci

ale varují: Reforma je zbrklá akampaně

nanové pěstouny, které již leckde probíhají,

mohou nalákat lidi, jimž primárně nejde

oděti, ale openíze.

Porozhodnutí zrušit kojenecké ústavy se

čím dál víc lidí zajímá oto, jak se takovým

profesionálním pěstounem stát. „Naštěs-

tí dosud unás vkraji, ato je patrně naše

specifikum, převažoval zájem oadopce nad

pěstounstvím. To se ale díky finanční výhodě

může rychle změnit,“ varuje Milada Šilhová.

Říká se, že by profesionální pěstouni měli

dostat pevný plat 20 tisíc korun apříspěvky

nadítě odvozené odjeho zdravotního stavu.

Zněkolika zdrojů vmédiích je patrné, že se

kpěstounství více hlásí lidé, kteří to nechtějí

dělat proto, aby pomohli dítěti, ale aby vyřešili

VKOJENECKÝCH ÚSTAVECH VMOSTĚ

miluje personál všechny své děti,

zdejší tety se knim

chovají jako kvlastním.

�

ZA DVANÁCT LET

bylo zmosteckých

Kojeneckých

ústavů adoptová-

no do ciziny více

než 130 dětí. Byli

to ti, o které u nás

v ČR nikdo nestál.

Zájemci zcelé

Evropy jsou

zde častými

návštěvníky.