Strana 12
můžeš / číslo 11 - 2012
TÉMA: Ústavní péče
Ve dnech, kdy čtete tyto řádky, je už jasné,
zda sněmovna přehlasovala veto prezidenta republiky
a definitivně schválila novelu, která otevírá
prostor pro zavedení profesionálních pěstounů.
Přestože bouřlivé debaty minulých měsíců
podstatně narušily původní představy o úplném
zrušení všech ústavů pro děti – od kojeneckých
až po diagnostické, stále je tu návrh zákona,
nad nímž mnoho praktiků i vědeckých pracovníků
v nejlepším případě kroutí hlavou.
ŠŤASTNÉ DĚTI?
ALE KDEPAK…
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
P
rofesionální pěstouni, placení zve-
řejných prostředků ivechvíli, kdy
jsou jen tzv. vpohotovosti, jsou lidé
připravení přijmout děti dopéče
třeba jen nadva měsíce. Musí
splňovat řadu předpokladů osobnostních,
morálních, sociálních atd. Musí být pečlivě
prověřeni.
Jejich péče bude odměňována lépe než
práce vychovatelek vdětských domovech
nebo podobných zařízeních. Budou obklo-
peni servisem pěstounských agentur, které
jim zprostředkují pedagogickou, psycho-
logickou, sociální ijinou pomoc včetně
umístění svěřených dětí dojiné rodiny, když
si profesionální pěstoun potřebuje odpoči-
nout.
Pěstounské agentury budou také rozdě-
lovat desetitisícové příspěvky, nakupovat
pro rodinu služby, prostě zdravě anezištně
podnikat se státními prostředky. Taková
bohulibá činnost ovšem má také své náklady
(provozní, personální atd.), takže iagentura
si cosi zvýdajů státu odloupne. Je to systém
docela propracovaný avnašich krajích
dosud nevídaný.
Anglická stopa
„Tento systém se provozuje pouze vBri-
tánii,“ říká MUDr.František Schneiberg,
dlouholetý specialista nasociální pediatrii
z1. lékařské fakulty UK.
Adodává: „Itam je ale místními
odborníky vposledních deseti letech
kritizován apomalu ho opouštějí. Tento
systém totiž popírá sám sebe. Nedává
dětem, které ztratily biologickou rodinu,
možnost stabilního rodinného prostředí
anavázání pevných citových vazeb. Víme
otom, že dítě vystřídá deset idvacet rodin
aje kdispozici idokument odítěti, které
vystřídalo čtyřicet rodin! Unás se tyto
tendence objevily zanemalé podpory
určitých anglických nadací, které pro své
docela výnosné podnikání hledají nový
prostor. Však také dost investovaly, aby
prostřednictvím zdánlivě bohulibých
neziskových organizací tento koncept
vČesku prosadily. Vycházely zjednoduché
úvahy – na východě je temno astředověk.
Přitom tradice promyšlené péče oopuš-
těné, postižené nebo jinak znevýhodněné
děti je unás obrovská.“
Hned mě napadá – příští rok oslaví
Jedličkův ústav aškoly sté jubileum. Mohli
by nějací profesionální pěstouni nabídnout
postiženým dětem takovou péči, reha-
bilitaci, vzdělání asociální poradenství
jako tam? Která nově vzniklá agentura si
troufne nabídnout lepší služby než naše
kojenecké ústavy, dětské domovy apodob-
ná zařízení?
To sem jezdí experti zcelého světa jen
navýlety apublikují uznalé studie zlásky
knám? Celá historie této zákonné novely
je opřena okategorické tvrzení, že naše re-
publika má vústavní péči příliš mnoho dětí,
Která nově vzniklá
agentura si troufne
nabídnout lepší služby
než naše kojenecké
ústavy, dětské domovy
apodobná zařízení?