Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

TÉMA / PODVODY NA LIDECH S POSTIŽENÍM

stres, čas, devadesát dopisů a absol-

vování dvou soudních stání. Nepo-

třeboval jsem ani právníka, všechno

bylo jasné. Tragikomickou tečkou je,

že mi pak z vězení poslal přání k Vá-

nocům…“ uzavírá líčení pan Martin.

ROMAN (41)

Pan Roman, sám vozíčkář, pracoval

v pražské organizaci pomáhající li-

dem s postižením. Jedna kolegyně

ho před pěti lety požádala o krátko-

dobou půjčku ve výši deseti tisíc ko-

run. Tu podle původního slibu řádně

splatila. O několik let později se na

Romana znovu obrátila s naléhavou

prosbou – o padesát tisíc. Vše dopro-

vozené věrohodným a jímavým pří-

během. Pan Roman nepopírá, že k ní

choval značné sympatie, a tak se roz-

hodl jí i tuto nemalou částku půjčit.

Také na základě předešlé zkušenosti,

kdy se mu peníze brzy a bez problé-

mů vrátily. Kolegyně však záhy ode-

šla na dlouhodobou neschopenku,

kterou po čase následovalo rozvá-

zání pracovního poměru. Slibovaný

splátkový kalendář dodržovala jen

velmi krátce a z dlužné částky vráti-

la pouze dva tisíce. Přestala brát tele-

fon a i na písemné zprávy odpovídala

buď vyhýbavě, vůbec, nebo dokonce

podrážděně. Nakonec komunika-

ci odstřihla úplně. Jakékoliv prosby,

posléze i varování soudní žalobou,

ignorovala.

Praktika, kdy si podvodník oběť

otipuje a ukonejší první půjčkou

s bezproblémovým splacením, je bo-

hužel častá. Tento příběh má zatím

otevřený konec. Roman poměrně

dlouho doufal, že se vše vyřeší smír-

nou cestou. Nyní však cítí, že vyčer-

pal asi všechny vstřícné prostředky,

a je odhodlán obrátit se na soud.

Blíží se totiž tříletá lhůta, po které by

hrozilo promlčení celé věci. Mate-

riály dokazující existenci půjčky má

k dispozici, ale přiznává, že s penězi

se už vnitřně rozloučil. Víc než ušlá

částka ho však mrzí zklamání z člo-

věka, kterému důvěřoval, a myslel si,

že mu pomáhá v nouzi.

KAREL (40)

Příběh pana Karla se odehrál před

deseti lety na severní Moravě. Na-

rodil se s kvadruparetickou formou

dětské mozkové obrny a lehkou až

střední mentální retardací. Podaři-

lo se mu najít samostatné bydlení,

v němž fungoval díky prakticky ne-

přetržité podpoře rodiny, sociálních

služeb a asistentů.

Nejprve jako dobrovolník, poz-

ději jako asistent bez úvazku u ně-

které z organizací, se v jeho životě

objevil Pavel. Následně se ukázalo,

že pochází z poměrně neutěšených

poměrů, takže není divu, když po

čase zneužil situace a zmanipuloval

Karla k rychlé půjčce sto tisíc korun.

Vzal ho na poštu a nechal ho uzavřít

smlouvu. Je s podivem, že to pro-

šlo, protože Karel nebyl sám fyzicky

schopen podpisu. Bylo zjevné, že mu

Pavel musel vést ruku.

Celá záležitost skončila u soudu.

Rodina i organizace pomáhající Kar-

lovi zpochybnily u soudu právoplat-

nost půjčky i Pavlovo jednání. Pra-

covnice pošty tvrdila, že si nevšimla

žádné manipulace s podpisem. Pavel

byl sice uznán vinným a měl peníze

Karlovi splácet, nikdy na to však ne-

došlo. Na základě zkušenosti necha-

la rodina Karla částečně zbavit způ-

sobilosti k právním úkonům a byl

mu určen opatrovník. Jeho přístup

byl však velmi laxní, takže nikdy

nedořešil fakt, že dluh splatil Karel

sám a od Pavla, navzdory soudnímu

rozhodnutí, neviděl nikdy ani koru-

nu. Podvodník přestal komunikovat

a Pavlova rodina, sama sociálně sla-

bá a plná problémů, se k řešení po-

stavila zády. Šťastný konec se v tom-

to případě nekoná.

OBEZŘETNOST PŘEDEVŠÍM

Podle tiskového mluvčí policie sta-

tisticky nesleduje poškozené v sou-

vislosti s postižením. Jinými slovy

nemá přesný přehled o tom, jaké

případy se vztahují k této skupině

a o kolik případů se jedná. Obrátili

jsme se proto na konkrétní policisty

s otázkou, jaké jsou jejich zkušenosti.

Jednalo se o dva kriminalisty z Ob-

vodního ředitelství policie Praha 4

z 5. oddělení obecné kriminality, je-

jichž jména nebudeme uvádět.

„S případy kriminality na lidech

s postižením se občas setkáváme,

ale je potřeba předeslat, že v celko-

vém počtu se jedná odhadem na-

štěstí tak o promile. Alespoň pokud

jde o případy, jež se k nám dostanou.

Určitě se dějí i věci, s nimiž se na nás

z různých důvodů nikdo neobrátí,“

říká na úvod mladší z kriminalistů.

S případy kriminality na lidech

s postižením se občas setkáváme,

ale je potřeba předeslat, že v celkovém

počtu se jedná odhadem naštěstí

tak o promile. Alespoň pokud jde

o případy, jež se k nám dostanou.