Strana 47
47
ších z nich nám obsazuje flek. „V do-
hledu kilometru nikdo a oni si zrov-
na vyberou naše top místo.“ Trochu
smutníme, ale věříme v záložní plán,
který je jen o kousek vedle. Chytáme
rychle okouny a candáty, po chycení
malé štiky se v půlce prvního dne po-
hybujeme okolo 11. místa. Bohužel
se nám nedaří zvětšit štiku. Trochu
se propadáme, i tak se dostáváme
na celkem slušné 26. místo. Doufali
jsme v lepší umístění, teď bude velmi
těžké probojovat se celkově na bednu,
ale jsme zde prvně, jsme pokorní. Loď
je zase o trochu línější a mám pode-
zření, že něco není v pořádku.
ZÁVOD DO ROZTRHÁNÍ…
Počasí se v noci umoudřilo, druhý
den ale znenadání vyjíždíme ze star-
tu mezi posledními. Našemu malé-
mu vodnímu raketoplánu se nechce
do skluzu a musím po čtyřech vylézt
na příď a rozložit hmotnost. Koneč-
ně jedeme, ale hopsáme po hladině,
jako když koza dělá kotrmelce. Není
čas hledat závadu. Jsme v závodním
módu a veškerý komfort jde stra-
nou. Je to ale extrémně nepříjemné
a každou minutu se situace zhor-
šuje, nárazy sílí. Po dvou hodinách
již nemůžeme pořádně do skluzu,
přehodnocujeme strategii a vrháme
síly do chycení poslední ryby, velké
štiky. Vtom dostávám z hloubky sil-
nou ránu do prutu a na gigantickou
gumovou nástrahu útočí pěkná ryba.
Oba doufáme ve slušnou štiku. Ještě
poslední výpady přes brzdu pod lodí
a… je to další candát.
Měníme místo a rozhodujeme se
pro travnatá zatopená pole, mělčiny,
kde se velké místní královny mohou
schovávat. Loď nejede, zpomalujeme
a začíná vynechávat i motor. V tuto
chvíli nás rybářské šílenství trochu
opouští a hledáme závadu. Tu stále
nenacházíme, najednou zjišťuji, že
máme vodu hrozně vysoko po okraj.
Nabíráme vodu! Nejsme ale schop-
ni ji odčerpat. Projíždějící závodníci
nám vlnou situaci značně komplikují
a na poslední chvíli se mi loď daří pří-
davným elektromotorem otočit proti
vlnám. Situace začíná být kritická,
každá větší vlna nás může potopit.
Hodinky pípají konec závodního dne.
„Tak tohle se nepovedlo,“ zvedám
u toho telefon a volám záchranu.
Pomoc přijíždí za hodinu, naštěs-
tí včas. Přenášíme veškeré věci do
druhé lodě. Uvazujeme loď, která se
s rychlostí trochu zvedá, a čeká nás
bezmála 25 kilometrů a tříhodinová
cesta ve vleku. Jsme v přístavu, do-
bití a unavení, na pokraji sil. Jedeme
pro podvál a loď pomalu vytahujeme
z vody. Po otevření pojistného venti-
lu z lodi vytéká bezmála kubík vody.
Procházíme loď kousek po kousku.
„Tady,“ volám a ukazuju na příčnou
prasklinu přes celou loď, nacházíme
i jeden svar, který povolil. Extrémní
namáhání materiálu si vybírá svou
daň. Jsme naštěstí v pořádku, ale
závod pro nás končí smutně. Nejen
pro nás, ten den je osudným i dal-
ším třem posádkám. Tahle voda vám
prostě nedá nic zadarmo…
Nizozemská
zubatice v plné
kráse, snad
naše nástrahy
„nevykecá“
ostatním.
CatchAndClean je
velice sympatická
úklidová kampaň
tohoto závodu,
která pomáhá
přírodě.