Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 28

REFLEKTOR / APSS ČR

Jaká bude budoucnost příspěvku

na péči vČeské republice?

Příspěvek na péči vstoupil do české-

ho systému sociálního zabezpečení

s příchodem zákona o sociálních

službách. Měl jednak výrazně po-

moci jeho příjemcům, tedy osobám

se zdravotním postižením a senio-

rům, k důstojnému životu, tj. ke

službám pomoci, podpory a péče ať

již formálním, resp. profesionálním,

nebo neformálním. Měl také důraz-

ně posílit roli klienta sociálních slu-

žeb jako zákazníka a změnit systém

financování sociálních služeb, tzn.

vést až ke zrušení státních dotací,

což se ne úplně podařilo.

APSS ČR zejména v posledních

letech kritizuje systém současné po-

doby příspěvku na péči a navrhuje

některé změny. Mezi hlavní nedo-

statky současného systému patří:

Přílišná univerzálnost, obecnost,

která není schopna podchytit roz-

manitost potřeb jejich příjemců.

Dlouhá doba vyřízení, která

negativně zatěžuje jeho příjemce

ineformální pečující. Jsou známé

iodlišné přístupy ke stanovování

jednotlivých stupňů vrámci jednot-

livých regionů.

Zejména ucílové skupiny seniorů

je většinově příspěvek vI. stupni

(ačástečně ive II. stupni) používán

vrozporu se svým účelem: je totiž

využíván spíše jako odškodnění či

finanční kompenzace zdravotního

stavu příjemce ana úhradu životních

nákladů (bydlení, stravy, léků apod.).

Institut tzv. asistentů péče je

zneužíván pro legalizaci příspěvku

na péči nelegálními poskytovateli

sociálních služeb.

Ulidí svýraznou závislostí na péči

(odhadem nižší jednotky tisíc osob),

zejména uosob se zdravotním po-

stižením či lidí vterminálním stadiu

nemoci, se nůžky mezi příspěvkem

na péči vnejvyšším, tedy IV. stupni

anáklady na potřebnou péči maxi-

málně rozevírají.

Příspěvek na péči, resp. změna jeho

struktury, také odráží stárnutí po-

pulace a zhoršující se zdravotní stav

a potřeby sociální péče. S výjimkou

období pandemie covidu-19 může-

me pozorovat dlouhodobý růst počtu

příjemců příspěvku na péči, který je

prognózován až na 500 tisíc příjem-

ců v roce 2030.

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ

Pro Českou republiku by systém tzv.

osobních rozpočtů znamenal trans-

formaci současného příspěvku na

péči tak, aby lépe odrážel skutečné

náklady, které jsou s péčí spojené.

V rámci zmíněného projektu UNIC

mapovala APSS ČR možnosti zave-

dení tohoto systému i do českého

prostředí, a to za účasti managemen-

tů poskytovatelů sociálních služeb

a Národní rady osob se zdravotním

postižením ČR. Výstupy z těchto

ASOCIACE

POSKYTOVATELŮ

SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ČR (APSS ČR) OD ROKU

2020 AKTIVNĚ USILUJE

OPOPULARIZACI

SYSTÉMU TZV.

OSOBNÍCH

ROZPOČTŮ. JEDNÁ

SE OSYSTÉM, JEHOŽ

PROSTŘEDNICTVÍM

BY SE NOVĚ MOHLI

UŽIVATELÉ SOCIÁLNÍCH

SLUŽEB VÍCE PODÍLET

NA ROZHODOVÁNÍ

OTOM, JAKÁ PÉČE JIM

MÁ BÝT POSKYTNUTA.

JE TO SYSTÉM, KTERÝ

FUNGUJE NAPŘÍKLAD

VE ŠVÉDSKU, VELKÉ

BRITÁNII, AUSTRÁLII

AZA PODPORY

VELKÉHO EVROPSKÉHO

PROJEKTU SE

ZKRATKOU UNIC HO

ZAVÁDÍ VLÁDA VE

VLÁMSKU (BELGIE).

Text: ING. JIŘÍ HORECKÝ, PH.D., MSC.,

MBA, PREZIDENT APSS ČR,

ING. PAVEL JIREK, DIS.,

PROJEKTOVÝ MANAŽER APSS ČR

Foto: APSS ČR