Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 58

Kdo je „asistent sociální

péče“ a jak může pomoci

nedostatek služeb a subjektů, které

péči mohou zajistit.

Přesto si s vědomím všech výše

uvedených „ale“ dovolím blíže po-

psat možnost zajištění péče tzv. asis-

tentem sociální péče, který může být

právě tím, kdo např. odlehčí rodině

či vhodně doplní registrovaného po-

skytovatele sociálních služeb (v pří-

padě terénní péče především osobní

asistenci či pečovatelskou službu).

KDO MŮŽE BÝT ASISTENTEM

SOCIÁLNÍ PÉČE

AJAK JEJ DOLOŽIT ÚP

Asistentem sociální péče je po-

dle zákona o sociálních službách

č. 108/2006 Sb. jiná fyzická osoba

než osoba blízká, která tuto činnost

nevykonává jako podnikatel. Záro-

veň to není zaměstnanec registro-

vané sociální služby, pod kterou by

péči poskytoval (pozor, neplést tedy

s osobním asistentem či asistent-

kou, což je obvyklý název pro pozi-

ci zaměstnance registrované služby

osobní asistence).

Definice osoby blízké zde odkazu-

je na občanský zákoník č. 89/2012

Sb.: Osoba blízká je příbuzný v řadě

přímé, sourozenec a manžel nebo

partner podle jiného zákona upravu-

jícího registrované partnerství (dále

jen „partner“); jiné osoby v poměru

rodinném nebo obdobném se poklá-

dají za osoby sobě navzájem blízké,

pokud by újmu, kterou utrpěla jedna

z nich, druhá důvodně pociťovala jako

újmu vlastní. Má se za to, že osoba-

mi blízkými jsou i osoby sešvagřené

nebo osoby, které spolu trvale žijí.

V praxi tedy asistentem sociální

péče může být např. soused/ka, ka-

marád/ka, známý/á anebo třeba oso-

ba nalezená prostřednictvím inzerá-

tu či doporučená nějakou organizací

apod. Asistent musí být starší 18 let

a zdravotně způsobilý péči poskyto-

vat, což se dokládá prohlášením. Pro

pečující osobu blízkou i asistenta zá-

roveň ale platí, že za zdravotně způ-

sobilou osobu k poskytování pomoci

se podle zákona nepovažuje osoba,

která má sama nárok na příspěvek,

ledaže lékařským posudkem vyda-

ným poskytovatelem zdravotních

služeb doloží, že je schopna tuto po-

moc poskytovat.

V praxi se tento statut od osoby

blízké liší v povinnosti mít s osobou

závislou na péči sepsanou smlouvu

o poskytování pomoci, tuto smlouvu

pak dokládá osoba žádající či již po-

SERVIS / VÝBĚR LUCIE MARKOVÉ

VZÁŘIJOVÉM ČÍSLE ČASOPISU MŮŽEŠ VLOŇSKÉM ROCE JSTE SE

VČLÁNKU „JAK SI MŮŽU ZAJISTIT POMOC APÉČI“ SEZNÁMILI SE

ZÁKLADNÍMI INFORMACEMI OPŘÍSPĚVKU NA PÉČI ASMOŽNOSTMI

ZAJIŠTĚNÍ PÉČE ZNĚJ, DÁLE PAK SPOVINNOSTMI PŘÍJEMCE

PŘÍSPĚVKU. TÉMA ZAJIŠTĚNÍ VHODNÉ PÉČE JE OSTATNĚ PALČIVÝM

LEITMOTIVEM UPLYNULÝCH ČÍSEL ČASOPISU ATRÁPÍ MNOHO OSOB,

KTERÉ POTŘEBUJÍ DOPOMOC ČI DOHLED PŘI ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH

ŽIVOTNÍCH POTŘEB, PŘÍPADNĚ JEJICH RODIN, KTERÉ ONĚ PEČUJÍ.

Text: LUCIE MARKOVÁ

Ilustrace: MIDJOURNEY

V současné době mnoho lidí s han-

dicapem naráží na nedostatek

vhodných poskytovatelů sociálních

služeb péče, a to především těch

terénních v situaci, kdy chtějí plno-

hodnotně žít ve svém přirozeném

prostředí – doma, potřebují odlehčit

svým pečujícím rodinným příslušní-

kům anebo rodinu, která by zajistila

péči, nemají. Ve společnosti se auto-

maticky předpokládá (a vychází to

z tradičního pojetí rodiny) vzájemná

pomoc jednotlivým členům rodiny,

nicméně příklady z praxe ukazují,

že tuto péči je více než vhodné kom-

binovat i s dalšími subjekty tak, aby

nebyla pouze na bedrech rodiny či

v nejhorším případě jedné konkrétní

osoby.

Při kombinaci pečujících subjek-

tů je zajištěna zastupitelnost a zá-

roveň mohou mít pečující dostatek

času také na sebe, na odpočinek

či na vlastní seberealizaci (formou

pracovního uplatnění apod.). Tato

„ideál ní varianta“ samozřejmě naráží

na nedostatek finančních prostředků

na zajištění péče (nevyhovující výše

příspěvku na péči, absence jeho va-

lorizace atp.) a na již výše uvedený