Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 40

ŽIVOT / PŘÍBĚH

Svět slyší vhlavě

Matyáš Kalaš se narodil svážnou

poruchou sluchu, která vedla

až kzavedení kochleárního

implantátu do obou jeho uší.

Nedávno získal díky Kontu

Bariéry bezdrátový mikrofon,

který ještě zlepšuje zachycení

zvuku, což využije především ve

škole. Čiperný klučina je totiž

novopečeným prvňáčkem.

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: MILAN JAROŠ

V útulném domě na okraji Ústí nad

Labem jsem Matyáše (7) trochu vyru-

šil při sledování animovaného filmu.

Zpočátku to vypadalo, že si budu po-

vídat hlavně s jeho maminkou Petrou,

ale nakonec se vcelku ochotně zapo-

jil. Neměl ovšem radost, když zjistil,

že kvůli rozhovoru nestihne nákup

vybrané sady fixek, které rozhodně

potřebuje! Zkrátka kluk, kterého od

jeho vrstevníků odlišují jen dvě slu-

chátka s malou destičkou, co u hlavy

drží magnet. Když se víc osmělil, uká-

zal mi svoje unikátní kouzlo. Sundal si

sluchadlo a do vlasů si za ucho přilo-

žil minci, která sama drží.

NECHCI MLUVIT RUKAMA

První implantát dostal před bezmála

dvěma lety, druhý loni. Jejich záslu-

hou plnohodnotně komunikuje s oko-

lím. Dokonce má i vodotěsný kryt na

sluchadla, takže slyší i při svém ob-

líbeném plavání. Matyáš oceňuje, že

vnímá šplouchání vody, rodiče zase

fakt, že reaguje na jejich pokyny.

V důsledku vzácné kombinace

poškození genů od narození špat-

ně slyšel a sluch se dále zhoršoval,

především u vyšších frekvencí. Díky

naslouchátkům a péči rodiny se stihl

naučit mluvit, i když si dost pomáhal

odezíráním a domýšlením kontextu.

„Snažili jsme se ho naučit co nejvíc,

dokud slyšel alespoň něco. Nikdy

nepotřeboval znakovou řeč. Říkal:

Proč bych měl mluvit rukama, když

vás slyším? Jakmile začali lékaři

uvažovat o kochleárním implantátu,

zdálo se jim, že možná ještě nepůjde

zákrok indikovat, protože relativně

dobře reaguje a komunikuje s oko-

lím. Až přístrojové měření ukázalo,

že je náš syn zmátl svojí adaptací na

situaci. Pan doktor tehdy přinesl vý-

sledky se slovy: Je to dobrý, je úplně

hluchej,“ směje se maminka.

SAMÉ NOVÉ ZVUKY

Po zavedení prvního implantátu Ma-

tyáš okamžitě poznal, že zvuk je jiný,

než na jaký byl zvyklý. „Pamatuji si,