Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 32

ŽIVOT / STIPENDIA KONTA BARIÉRY
líčí Jaroslav počátky své současné
cesty.
Aplikované pohybové aktivity jsou
podle Jardy spojením speciální pe-
dagogiky se sportem. Absolventi
pak mohou být instruktory sportov-
ních a volnočasových aktivit pro lidi
s různým postižením, ale také pro
děti s ADHD, seniory nebo klienty
a pa cienty v různých zařízeních. „Ne-
můžu být ale učitelem, to bych musel
dělat aplikovanou tělesnou výchovu.
Líbilo by se mi působení v oblasti at-
letiky nebo plavání pro lidi s tělesným
či zrakovým postižením. Například
v rámci nějakého sportovního klubu.
Už teď dělám pod katedrou brigádně
instruktora, ale ještě nevím, kde za-
kotvím, to nikdy nevíte. Opět to bude
o náhodě. Nemám ani rozhodnuto,
kde by to mělo být. Třeba zůstanu
v Olomouci, kde teď bydlím v podná-
jmu, možná v Praze, ale třeba úplně
někde jinde,“ přemítá Jarda, který se
atletice a plavání začal sám věnovat.
ROZHODNĚ SE NENUDÍ
Během studia na vysoké škole chtěl
začít něco prakticky dělat s další-
mi lidmi. Kamarádi ho inspirovali
k vrhu koulí a hodu diskem pod At-
letickým klubem Olomouc v oddí-
lu handicapovaných. V něm působí
sportovci se zrakovým, sluchovým
i mentálním postižením, ale převlá-
dají členové s handicapem tělesným.
Také mezi studenty na katedře má
několik kolegů s postižením. „Sešli
jsme se v ročníku taková trojka, já
zrakáč a jedna vozíčkářka z apliko-
vaných pohybových aktivit a jedna
slečna se sluchovým postižením
z aplikovaného tělocviku. Vzájemně
se obohacujeme o praktické zku-
šenosti z oboru. Ostatní spolužáci
postižení nemají. Někteří nás berou
hodně dobře, s jinými jsou vztahy
formálnější. Myslím, že ducha ko-
lektivu poznamenal covid, který na-
rušil začátek studia. Byli jsme doma
a neměli šanci se víc poznat. V men-
ších skupinách to funguje hezky, ale
společné akce takové úplně nejsou,
poznamenává Jarda s trochou lítosti.
Díky sportu už vycestoval i za hra-
nice. Závodil na Slovensku a v Itálii.
Na cestu mu přispělo i Konto Bariéry,
čehož si váží, ovšem především je teď
rád za stipendium, které pobírá prv-
ním rokem. Není pochyb, že putuje do
správných rukou, protože kdyby se
někomu zdál dosavadní výčet všech
aktivit mladého studenta už tak dost
dlouhý, rozhodně tím nekončí. Jen tak
mimochodem totiž Jarda ještě zmi-
ňuje zálibu ve fitness a tyfloturistice.
V tom prvním už má instruktorskou
licenci, v druhém případě dělá ve-
doucího v oddílu, který pořádá tábory
a zážitkové akce především pro děti
a mládež se zrakovým postižením.
Jelikož toho nacestuje opravdu
hodně, rád by začal psát blog o ces-
tování s postižením. Nebrání se ani
myšlence na knihu, což ovšem pova-
žuje za hudbu zatím příliš vzdálené
a nekonkrétní budoucnosti. Zatím
občas píše básně a čte knihy o osob-
ním rozvoji a psychologii. Na cestách
na to má prý dost času.
Nový stipendista
Jarda je téměř
neustále na
cestách za svými
četnými aktivitami.
Někteří nás berou hodně dobře,
s jinými jsou vztahy formálnější.
Myslím, že ducha kolektivu
poznamenal covid, který narušil
začátek studia. Byli jsme doma
a neměli šanci se víc poznat.
Můžeš