Strana 42
ŽIVOT / PŘÍBĚH
jak tehdy s překvapením pronesl:
Ono to není v uších, ale v hlavě,“
vzpomíná paní Petra Kalašová. Její
tehdy pětiletý syn se ovšem s novou
pomůckou rychle sžíval, přestože
byly chvíle, kdy se mu moc trénovat
nechtělo. Sám zjistil, že se mu oteví-
rá nový svět. „Slyšel jsem, jak šustí
listí, jak mi křupe sníh pod nohama
nebo jak cvakají blinkry v autě,“ po-
pisuje Matyáš a maminka dodává, že
bylo dojemné pozorovat, čeho všeho
si začal všímat. „Pořád se ptal, co je
to za zvuk. Třeba ho překvapilo, že
šumí les. Člověk si teprve uvědomil,
kolik zvuků vnímáme úplně samo-
zřejmě, ale on o jejich existenci ne-
měl vůbec tušení.“
Pokud byste si chtěli představit, jak
člověk vnímá zvuky pomocí koch-
leárního implantátu, lze nápodobu
najít na YouTube. Většina uživatelů,
kteří dříve slyšeli, říká, že jde o ro-
botický či kovový zvuk. Jeden muž
to kdysi připodobnil, že se mu to zdá,
jako kdyby strčil hlavu do kýble.
Přes nepopiratelný přínos se Ma-
tyášovi moc nechtělo na operaci
druhého ucha. Už měl zkušenost, že
jde o nepříjemný zákrok, po kterém
bolí hlava a nějaký čas se člověk ne-
cítí úplně dobře. Před rokem ho však
absolvoval a sám si vybral, že na
každém uchu má přístroj, kterému
doma říkají prostě uši nebo kochlík,
v jiném odstínu modré barvy. Prý
aby se mu nepletly strany. „Můžu si
na to dávat i různé ozdobné nálepky,“
ukazuje Matyáš, který se jinak vět-
šinu času našeho setkání paralelně
věnuje výzdobě kolečka na svoji ob-
líbenou koloběžku. Ještě raději jez-
dí na kole. Vidí se ve svém starším
brat rovi Štěpánovi (13), který má
doma spoustu trofejí ze závodů.
„Matyáš se mu chce hrozně vy-
rovnat, ale brácha je drsnej a nijak
ho nešetří, což je asi i dobře. Právě
na kole při společných výletech jsme
během léta velmi ocenili nový mik-
rofon od Konta Bariéry. V hlučnějším
prostředí nebo v určitých situacích
přece jen Matyáš nereaguje úplně
stoprocentně. Totéž platí ve škole,
jak se ukázalo v přípravné třídě. Paní
učitelka viděla po získání mikrofonu
kvalitativní rozdíl. Navíc se bez něj
musel mnohem víc soustředit, pak
byl víc unavený a bolela ho hlava,“
vysvětluje maminka Petra.
TÁTA PŘES BLUETOOTH
Bezdrátový mikrofon připomíná
flashdisk. Paní učitelka, nebo třeba
rodič na kole, si ho připne na trič-
ko, takže jeho řeč se přes bluetooth
přenáší přímo do Matyášových uší.
Nastavitelné jsou různé režimy pro-
středí, filtrace šumů, snímání zvuků
ze širšího okolí a podobně. S bezdrá-
tovou konektivitou sluchadel mají
u Kalašů úsměvnou zkušenost, jak
líčí paní Petra: „Kochlíky se dají na-
stavovat přes aplikaci v mobilu. Za-
pomněla jsem se takhle jednou od
Matyho uší odpojit a volal mi manžel.
Přijala jsem hovor, mluvila, ale muže
jsem neslyšela. Najednou přiletěl
Matyáš ze svého pokojíčku: Mami,
táta mi mluví v hlavě!“
Matyáš každopádně využívá toho,
že může tímto způsobem připojit
zvuk z tabletu a poslouchat hudbu.
Tu má velmi rád, dokonce se učí hrát
na ukulele. A možná, že třeba bude
jednou se spolužáky ve škole vy-
mýšlet, jak to použít při napovídání.
Rozhodně už teď ví, že jeho techno-
logie vrstevníky v přípravce zajíma-
la. Našel si kamarády, ale s každým
se taky úplně nemusel. Jedna holčič-
ka mu prý schválně ve vzteku „ucho“
srazila, protože věděla, že mu tím
uškodí.
Z nástupu do první třídy ale rodi-
če strach nemají. „Vybrali jsme sice
trochu vzdálenější školu mimo naši
spádovou oblast, ale je tam menší
kolektiv, a hlavně mají ve sboru paní
učitelku, která má rovněž sluchové
postižení. Takže i když není přímo
u něj ve třídě, ta škola má zkušenosti
a je to vidět na jejím přístupu.“
PŘEDÁVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ
Matyáš zná i děti s poruchou slu-
chu. Jezdí na pobyty se sdružením
Tamtam a jednou by rád na tábor se
SUKI (Sdružení uživatelů kochleár-
ního implantátu). „Tyhle pomáhající
organizace jsou moc fajn,“ pochva-
luje si paní Kalašová a dodává: „Moc
jsem vždy oceňovala to vzájemné
předávání zkušeností a informa-
cí s ostatními rodiči a dětmi. Mám
dobrý pocit, když dnes už můžeme
nějak poradit i my těm malým, no-
vým. Ostatně v Tamtamu jsme také
dostali tip na Konto Bariéry, které
nám pomohlo už se zakoupením
vodotěsné aquasady a teď s mik-
rofonem. Na ten se mimochodem
vybraly peníze za tři hodiny! To je
neuvěřitelné! Jsme všem moc vděč-
ní. Peněz se dokonce vybralo o něco
víc, tak doufáme, že přebytek po-
může někomu dalšímu.“
Nový mikrofon
pomáhá Matyášovi
při sportu
i ve škole.