Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

REFLEKTOR / NÁVRATY PO TĚŽKÉ NEMOCI

Dopředu mě

hnala vnitřní síla

Lékaři jí nedávali takřka žádnou

šanci na přežití avjejí uzdravení

věřili jen ti nejbližší. Řeč je

oPavlíně Malé, mladé ženě, která

se znenadání ocitla na tenké

hranici mezi životem asmrtí.

Do té doby pevné zdraví ji zradilo

vlistopadu 2018. Všechno

začalo silným kašlem

atěžkým zápalem plic.

Text: ANDREA SKALICKÁ

Foto: MILAN JAROŠ

První náznaky onemocnění zazna-

menala Pavlína už v říjnu, v době,

kdy spolu s rodiči a přítelem letěla na

dovolenou do Egypta. „Už před odle-

tem se mi dcera zmínila, že cítí tlak

na plicích, jako by tam měla cihlu,“

vybavuje si dnes její maminka Dáša.

Okamžiky, na které rodina nikdy

nezapomene, se ale začaly odehrá-

vat teprve po návratu domů. O ví-

kendu se Pavlíně udělalo náhle špat-

ně a prokašlala celou noc. Otec ji tak

v neděli vezl narychlo na pohotovost.

I přes nasazená antibiotika se ale

Pavlínin stav velmi rychle zhoršoval.

V pondělí ji praktická lékařka posla-

la rovnou do nemocnice v Chrudimi.

„V úterý ji dali na JIP, v kritickém sta-

vu ji pak převezli na ARO do Pardu-

bic. Bylo jí ale stále hůř, plíce jí začaly

selhávat,“ vzpomíná tatínek Pavel

a dodává, že urychleně potřebova-

la napojit na ECMO, tedy mimotělní

podporu oběhu. „Tehdy jí šlo o život

poprvé. Lékaři z Pardubic se dokon-

ce obávali, že dcera převoz do Vše-

obecné fakultní nemocnice v Praze

nepřežije,“ shodují se dnes rodiče. Po

připojení na ECMO se začal Pavlínin

stav konečně zlepšovat a rodiče za-

čali věřit, že se vše obrací k dobré-

mu.

KRVÁCENÍ DO MOZKU

O pár dnů později jim ale po půlnoci

volali z nemocnice velmi nepřízni-

vou zprávu, že u jejich dcery došlo

vlivem ředění krve k rozsáhlému kr-

vácení do mozku. Několikahodino-

vou operaci mozku podstoupila Pav-

lína ve Fakultní nemocnici v Motole.

„Po ní nám lékaři sdělili, že nemá

takřka žádnou naději na přežití. A že

pokud přežije, bude potřebovat stá-

lou péči a do normálního života se už

nevrátí,“ vzpomínají na těžké chvíle

rodiče.

V Motole byla Pavlína v umělém

spánku a z toho, co se kolem ní ode-

hrávalo, si nic nepamatuje. Rodiče

za ní ale denně jezdili, vyprávěli jí

o tom, co se děje doma, snažili se jí

dodat sílu. Navzdory velmi nepřízni-

vým vyhlídkám věřili, že jejich dcera

si svůj život vybojuje. Její pooperač-

ní stav se pomalu zlepšoval, a tak se

lékaři rozhodli ji probudit z umělého

Díky silné vůli

i dobré kondici

se Pavlína

zotavuje.