Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 54

SERVIS
Ve většině analyzovaných doku-
mentů také chyběla opatření, která
by zabraňovala přenosu ústavních
prvků do nových služeb. Hrozí tak,
že mohou vznikat zařízení připomí-
nající navenek služby komunitního
charakteru, ale ve skutečnosti budou
poskytovat služby ústavní formou.
Hlavolam jménem deinstitucionalizace –
ombudsman zjišťoval, jak si umí Česko
poradit sproměnou sociálních služeb
Text: MGR. MARKÉTA BOČKOVÁ,
Kancelář veřejného ochránce práv
Výzkumníci Kanceláře ombudsma-
na analyzovali strategické doku-
menty krajů a ministerstva týkající
se transformace sociálních služeb.
O deinstitucionalizaci také se zá-
stupci jednotlivých krajů i minis-
terstva vedli hloubkové rozhovory.
Zjistili, že Česká republika nemá na
národní ani krajské úrovni plány
deinstitucionalizace, které by vyho-
vovaly požadavkům Úmluvy o prá-
vech lidí s postižením.
CHYBÍ SPOLEČNÁ ŘEČ
IJASNÉ CÍLE
Ukázalo se, že jednotlivé regiony
a MPSV sice ve svých dokumentech
v souvislosti s proměnou sociálních
služeb běžně používají výrazy jako
deinstitucionalizace, transformace,
humanizace nebo služby komunitní-
ho charakteru, ale většinou je nechá-
vají bez jasné definice. To zásadním
způsobem ztěžuje naplňování těchto
plánů i ověřování jejich účinnosti.
Stejně tak kraje ve svých plánech
nejasně formulovaly dílčí cíle, pří-
padně neurčily, kdo je za jejich na-
plnění odpovědný a dokdy mají být
splněné.
PODLE ÚMLUVY OSN OPRÁVECH LIDÍ SPOSTIŽENÍM MAJÍ
VŠICHNI BEZ OHLEDU NA SVÉ POSTIŽENÍ PRÁVO ŽÍT NEZÁVISLE
APLNĚ SE ZAČLENIT AZAPOJIT DO SPOLEČNOSTI. MAJÍ MÍT
MOŽNOST ZVOLIT SI, KDE ASKÝM BUDOU ŽÍT. NIKDO JIM NESMÍ
DIKTOVAT, ABY ŽILI VPŘEDEM URČENÉM PROSTŘEDÍ, JAKO
JSOU ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE AJINÉ INSTITUCE. STÁTY, KTERÉ
STEJNĚ JAKO ČESKÁ REPUBLIKA KÚMLUVĚ PŘISTOUPILY, MUSÍ
NAPLÁNOVAT, JAK POSTUPNĚ NAHRADÍ ÚSTAVNÍ PÉČI SLUŽBAMI
PODPORUJÍCÍMI NEZÁVISLÝ ZPŮSOB ŽIVOTA. OMBUDSMAN SE
VRÁMCI MONITOROVÁNÍ PRÁV LIDÍ SPOSTIŽENÍM VYPLÝVAJÍCÍCH
ZÚMLUVY ROZHODL ZJISTIT, JAK ČESKO PROSTŘEDNICTVÍM
MINISTERSTVA PRÁCE ASOCIÁLNÍCH VĚCÍ (MPSV) IJEDNOTLIVÝCH
KRAJŮ KTOMUTO ZÁVAZKU DEINSTITUCIONALIZOVAT
PŘISTUPUJE. ZÁROVEŇ OVĚŘIL, ZDA REGIONY IÚSTŘEDÍ DO
PLÁNOVÁNÍ DOSTATEČNĚ AÚČINNĚ ZAPOJUJÍ IPŘÍMO LIDI
SPOSTIŽENÍM.
Deinstitucionalizace:
Proces, ve kterém dochází
ktransformaci institucionální
(ústavní) péče olidi spostižením
vpéči komunitní. Cílem je
zkvalitnit život lidem spostižením
aumožnit jim žít běžný život
srovnatelný sživotem jejich
vrstevníků. Zahrnuje řízené rušení
ústavů arozvoj komunitních
sociálních služeb. Ty jsou
zaměřené především na potřeby
svých klientů ana jejich sociální
začleňování.
Sociální služby
komunitního
charakteru:
Jsou zaměřené na řešení
nepříznivé sociální situace
vpřirozeném prostředí
anevylučují své uživatele
ze společnosti. Mohou mít
ambulantní, terénní ipobytovou
formu. Nejsou soustředěné
do jednoho místa. Ambulantní
apobytové služby mají určený
maximální počet klientů. Podporují
klienty vnavazování audržování
běžných společenských vztahů
arolí. Rozvíjejí apodporují jejich
schopnosti.
Zdroj: MPSV, Kritéria služeb komunitního
charakteru akritéria transformace
adeinstitucionalizace. Pro potřeby
tohoto textu jsou definice zkrácené
azjednodušené.
Můžeš