Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 11

11

padlým a pozůstalým na obou stranách.

Znám tam hodně sportovců a dal bych za

ně ruku do ohně, že s tím nesouhlasí, ať

už jsou odkudkoliv.“

DÁL PO PARALYMPIÁDĚ

„Dál se uvidí, co přinese osud a jak vy-

drží zdraví. Díky politice parasportu

u nás a inkluzi parasportu pod ,zdravé‘

svazy to zatím moc nevypadá na nějaké-

ho mého nástupce. Přál bych si, aby byl.

Asi to chce čas. Současné úspěchy dělají

lidé, co vyrostli v minulých dobách. ČPV

vyvíjí nové aktivity, aby nalákal nové lidi

a toho nástupce našel.“

OKNIZE

„Jak se prodává, netuším. Ale mám dob-

ré zpětné vazby a ohlasy, aby bylo po-

kračování. To ovšem zatím neplánuji.“

VZKAZ NA ZÁVĚR

„Přijeďte nám všichni fandit, je to jen tři-

náct hodin autem, tak nasedněte a uvi-

díme se v Paříži! Já osobně si tam jedu

zkusit zase pustit zlato žilou, jsem zá-

vislák!“ 

Aleš Kisý (43)

ATLETIKA

První letní paralympijské hry, na kte-

rých Aleš startoval, se uskutečnily už

před dvaceti lety v Aténách. Postupně si

na nejvyšší úrovni vyzkoušel disk, oštěp

a kouli. Ovšem až z těch zatím posled-

ních v Tokiu si přivezl cenný kov v po-

době bronzu za vrh koulí v kategorii F53

a výkonu 8,25 m. V Paříži bude starto-

vat pošesté, tentokrát pouze ve své nej-

úspěšnější disciplíně. S tou začal v roce

2003.

Pochází z Trutnova, závodí za SK

Nové město nad Metují. V roce 1999

utrpěl úraz krční páteře v oblasti C7 při

skoku do vody. Kromě atletiky hraje také

ligu v rugby na vozíku, ale už není v re-

prezentaci České republiky. Je otcem de-

vítiletého syna, pracuje v administrativě,

převážně z domova.

AMBICE PŘED ODJEZDEM

„Donedávna jsem myslel na bednu, ale

zjistil jsem, že jsou ke mně špatně za-

řazeni čtyři soupeři, s jejichž handicapy

a výkony se nemohu měřit. Patřím mezi

nejméně postižené kvadruplegiky. To

bych musel překonat svůj osobní rekord

o půl metru, tedy asi tak na 8,85 m. Kvůli

slučování kategorií jsem neměl absolut-

ně šanci nastoupit v oštěpu a disk pro

nás vůbec nebyl vypsán.“

MOTIVACE

„Trénuji každý den a nejedu se jen zú-

častnit. Atletika mě baví.“

DÁL PO PARALYMPIÁDĚ

„Fyzicky bych rád vydržel ještě čty-

ři roky na hry v Los Angeles, ale nerad

bych tam jel jen do počtu. Nevím, jestli se

udržím ve finančně podporované skupi-

ně A-reprezentace. Přece jen mi je bez-

mála 44 let. Po ukončení atletické karié-

ry bych se rád věnoval dalším sportům,

třeba curlingu.“

VZKAZ NA ZÁVĚR

„Je smutné, že ve svém věku patřím

k hlavním atletickým nadějím naší vý-

pravy. To je špatně. Neinvestovalo se

dost do nových sportovců. To se nepo-

daří hned tak dohnat. Lidem zároveň

chybí chuť a zápal, proto máme velmi

úzkou základnu. Byl bych rád, kdyby se

to změnilo k lepšímu.“ 