Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 30

REFLEKTOR / APSS ČR

Jak ještě více podpořit

neformální pečující?

NEFORMÁLNÍ PÉČE TVOŘÍ VCELÉ EVROPĚ NEJVĚTŠÍ PODÍL ZAJIŠTĚNÍ

PÉČE OOSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ČI OSENIORY, PŘIČEMŽ

TRADIČNĚ NEJMENŠÍ PODÍL TÉTO PÉČE JE POSKYTOVÁN VE

SKANDINÁVSKÝCH ZEMÍCH ANEJVĚTŠÍ PODÍL VZEMÍCH STŘEDNÍ

AVÝCHODNÍ EVROPY AVE STŘEDOMOŘSKÝCH STÁTECH.

Text: Ing. JIŘÍ HORECKÝ, Ph.D., MSc., MBA, prezident APSS ČR

LUDMILA PAŤHOVÁ, neformální pečující apěstounka

doc. Ing. LADISLAV PRŮŠA, CSc., proděkan pro vědu atvůrčí činnost,

Fakulta veřejných politik Slezské univerzity vOpavě

Celkově se odhaduje, že tuto

formu péče poskytuje vcelé Evropě

 až  milionů osob.

Zekonomického pohledu lze hodnotu

hodin dlouhodobé péče poskytované

neformálními pečovateli podle

odhadů Evropské komise vyčíslit

přibližně na úrovni , % HDP

Evropské unie, což je více, než činí

veřejné výdaje na dlouhodobou péči.

Neformální péči se věnuje také

Evropská strategie dlouhodobé péče

(EU CARE STRATEGY). Poskytování

péče má pro neformální pečovatele

závažné důsledky, negativně

ovlivňuje jejich současný ibudoucí

příjem, negativní vliv má ina jejich

duševní zdraví. Ženy, které poskytují

většinu péče, to často vede ktomu,

že přizpůsobují své pracovní vzorce

pečovatelským povinnostem,

přerušují svou pracovní kariéru,

pracují na částečný úvazek nebo

předčasně úplně odcházejí ztrhu

práce. Některé znich čelí dvojímu

břemenu zajištění péče oděti

azároveň iodalší závislé členy rodiny

(tzv. sendvičová generace). Vroce 

přibližně třetina žen ve věku – let,

které nepracovaly, uvedla, že hlavním

důvodem nehledání zaměstnání

jsou pečovatelské povinnosti

(, %), zatímco uneaktivních mužů

činil tento podíl pouze , %.

Lidé spečovatelskými povinnostmi

by proto měli mít možnost volby,

do jaké míry chtějí péči kombinovat

splacenou prací, aproto by měli

mít zajištěn přístup ke službám,

které jim umožní sladit pečovatelské

povinnosti sjejich profesním životem.

Přístup kodpovídajícím podpůrným

službám aopatřením pro neformální

pečovatele, jako je např. poradenství,

psychologická podpora nebo

náhradní péče, je často nedostatečný

anerovnoměrný. Mnozí neformální

pečovatelé nejsou vpéči ozávislou

osobu vyškoleni, často ani netuší,

kde si požádat opomoc či radu, což

někdy vede kpocitům přetížení, nebo

dokonce kproblémům sduševním

zdravím (např. vyhoření). Zejména pro

starší neformální pečovatele mohou

být pečovatelské povinnosti náročné

amohou ovlivňovat jejich vlastní

zdravý životní styl.

NEFORMÁLNÍ PÉČE VČR –

BUDOUCÍ ZMĚNY?

Větší podporu pro neformální péči

připravuje iMPSV ČR. Vposlanecké

novele zákona č. / Sb.,

osociálních službách, ve znění

pozdějších předpisů, se navrhuje

ukotvit acharakterizovat statut

pečující osoby azároveň se navrhuje,

aby terénní aambulantní sociální

služby péče mohly vrámci tzv.

základního sociálního poradenství

poskytovat podporu neformálním

pečujícím: „Základní sociální

poradenství může být poskytováno

také pečujícím osobám. Za součást

základního sociálního poradenství

se považují také činnosti poskytující

podporu pečujícím ačinnosti, které

spočívají vnácviku dovedností

pečujících osob pro zvládání péče

oosoby závislé na jejich pomoci. Tyto

činnosti jsou pro účely financování

sociálních služeb považovány za

základní činnost.“



Tato forma

představuje poměrně jednoduché

řešení, protože pro poskytnutí takto

definované pomoci není nutné

uzavírat sneformálním pečujícím

žádnou smlouvu.

ACO DÁLE?

Neformální pečující by však

potřebovali ještě intenzivnější

podporu. Asociace poskytovatelů

sociálních služeb ČR vminulosti

opakovaně přišla snávrhem,

abychom implementovali podobný

systém aktivní podpory, který vČR

již známe upěstounské péče –

konkrétně jde otzv. doprovázení.

Jaký je význam doprovázení

vkontextu pěstounských rodin?

Doprovázení vtomto systému

představuje komplexní podporu pro

rodinu scílem zajistit její správné

fungování ve všech oblastech.

Legislativně je doprovázení upraveno

vzákoně osociálně-právní ochraně

dětí, který stanoví povinnost

každé pěstounské rodiny uzavřít

tzv. dohodu ovýkonu pěstounské

péče spříslušnou doprovázející

organizací. Tato dohoda uděluje

pěstounům práva, jako např. nárok

na odbornou podporu, asistenci při

navazování kontaktu sbiologickou

rodinou nebo bezplatnou možnost

dalšího vzdělávání. Současně však

tato dohoda ukládá pěstounům

iurčité povinnosti, jako např.

umožnit apodporovat kontakt dítěte

sbiologickou rodinou nebo umožnit

monitorování plnění dohody.

Doprovázející organizace pravidelně

pořádá vzdělávací aktivity, zajišťuje

asistované setkávání sbiologickou

rodinou, poskytuje odlehčovací

služby azprostředkovává

odbornou podporu vpodobě

terapií, individuálního poradenství

asupervize. Na rozdíl od orgánů

sociálně-právní ochrany dětí, kde

je práce srodinou především

kontrolována, má činnost

doprovázející organizace čistě

podpůrnou roli. Ktomu přispívá

ipovinnost pravidelně provádět

osobní návštěvy vrodině nejméně

jednou za dva měsíce, čímž se mj.

postupně vyvíjí bezpečný vztah mezi

rodinou apracovníkem doprovázející

organizace, který je založený na

srdečném alidském přístupu.

JAK BY MOHLA PODOBNÁ

FORMA PODPORY FUNGOVAT

UNEFORMÁLNÍCH

PEČUJÍCÍCH?

Je zřejmé, že tyto principy by bylo

možno promítnout ido oblasti

poskytování sociálních služeb pro

seniory azdravotně postižené občany

ze strany rodinných příslušníků

adalších tzv. neformálních

pečujících osob. Tzv. doprovázejícími

organizacemi by mohli být např.

současní poskytovatelé sociálních

služeb, tedy organizace pečovatelské

služby, osobní asistence, denní

stacionáře, odlehčovací či pobytové

služby. Vyloučit by přitom bylo