Strana 24
REFLEKTOR / CESTOVÁNÍ LETADLEM
je Michal Procházka. A dodává, že
v případě, že máte kardiostimulátor
nebo ze zdravotních důvodů musíte
mít na palubě něco, co by nemuselo
projít (tekutiny nad 100 ml, injekční
jehly apod.), měli byste mít u sebe lé-
kařské potvrzení v anglickém jazyce.
NÁSTUP
Před samotným nástupem je dost
času na občerstvení a toaletu. Vše
je pochopitelně zcela bezbariérové.
U nástupu mají lidé s handicapem
přednost, letadlo naopak opouštějí
jako poslední.
S mechanickým vozíkem můžete
až ke dveřím letadla. Pak je odnesen
do zavazadlového prostoru. V rámci
prevence poškození či ztráty někte-
rých částí doporučuji sundat všech-
ny odnímatelné části, jako je sedací
polštář, stupačky i případný obsah
kapes a vzít si je s sebou na palubu.
Kde bude nechodící pasažér v le-
tadle sedět, určují interní předpisy
jednotlivých společností. Jedna sku-
pina z nich preferuje místa u okénka.
To je spojeno s příjemným výhledem
a také vás nemusí překračovat ostat-
ní spolucestující. Nevýhodou je, že je
nutné se dostat přes jedno až dvě dal-
ší sedadla. Druhá skupina přepravců
nařizuje sezení v uličce. V každém
případě se kvůli potenciální nouzové
evakuaci téměř vždy jedná o místa
v zadní části letadla, což asistentům
přidělává práci. Výjimkou je, pokud
cestujete business třídou, která je ob-
vykle vpředu. Mimochodem její hlav-
ní výhodou je u dálkových letů mož-
nost proměny sedadla v lůžko.
Většinou se nastupuje tunelem,
který vede z terminálu přímo ke
dveřím letadla. Některé nízkonákla-
dové společnosti ale volí nástup po-
mocí schůdků na ploše. To prý není
kvůli úspoře peněz, protože přista-
vení autobusů vyjde dráž, ale ušetří
se tak čas.
Dojde-li na schůdky, má letiště
k dispozici tři skříňová vozidla (nej-
novější z nich je na elektrický pohon
a bylo zařazeno do provozu v červnu
2024) zvaná ambulift. Ta svůj pře-
pravní prostor dokáží vyzvednout
do výše druhého patra paneláku,
takže není nutné nechodícího člo-
věka vláčet po schodech. Ambulifty
se dají používat až do rychlosti větru
100 km v hodině!
PŘESTUPY
Z hlediska pohodlí je určitě lepší volit
přímé lety. Ty jsou však dražší a ně-
kdy to bez přestupu prostě ani nejde.
Je-li ovšem mezi navazujícími spoji
méně než 45 minut, jedná se pro
vozíčkáře a asistenty o skutečnou
výzvu. Proces nástupu a výstupu je
poměrně zdlouhavý a přičteme-li
k němu čekání na vyložení vozíku
a přesun po terminálu, hned máme
na světě trochu stresu.
KAM ICÍSAŘ MUSÍ PĚŠKY
Ačkoliv chceme ukázat, že není nutné
se létání bát ani s handicapem, mu-
síme objektivně poukázat na hlavní
úskalí. To se jmenuje WC. Jelikož jste
na palubě letadla po celou dobu bez
vozíku, nelze se dostat na toaletu. To
je problém zejména u dálkových letů.
Velkokapacitní letadla, jež je obsta-
rávají, sice mívají na palubě nějakou
formu pojízdné židle, ale ta stejně
nestačí, pokud se nedokážete vůbec
postavit. V letadlech se odjakživa še-
tří místem, takže i kabinky WC jsou
zoufale malé a není šance si do nich
přesednout. Tuto otázku tedy musí
každý rozvážit a řešit podle svých
možností a potřeb. Jistou výhodu mají
v tomto ohledu muži…
Přesto se nenechte odradit, všech-
no má své řešení! A i když je létání
pro vozíčkáře asi trochu náročnější,
není nutné se mu vyhýbat.
Zdvihací plošina
ambuliftu
by dosáhla
až do druhého
patra paneláku,
a to i za větru
do rychlosti
100 km/h.
Před samotným
nástupem je dost času
na občerstvení a toaletu.
Vše je pochopitelně zcela
bezbariérové. U nástupu
mají lidé s handicapem
přednost, letadlo naopak
opouštějí jako poslední.
Asistence na letišti
Souhrnné informace
isvideem najdete na:
www.prg.aero/potrebujete-asistenci
Odkaz na IATA Dangerous Goods Guidance
for Passengers – Battery powered
mobility aids:
https://www.iata.org/contentassets/
feadddbaafdde/
mobility-aid-guidance-document-.pdf