Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 58

SERVIS

Všichni testeři hodnotili webové

stránky instituce, vchod do budovy

včetně recepce či vrátnice, pohyb

po budově, výtahy či toalety. Sou-

běžně s testováním dostaly všechny

instituce ještě doplňující dotazníky.

V nich jsme zjišťovali vybavenost

některých částí budov, které testeři

neměli možnost ohodnotit – napří-

klad samotné ordinace nebo kance-

láře.

Podle podílu splněných hodnoti-

cích kritérií pak dostala každá z bu-

dov skóre. Díky němu je možné pří-

stupnost budov porovnávat.

Celá výzkumná zpráva

je veřejně dostupná:

eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

Nejpřístupnější jsou budovy pro lidi

s tělesným postižením. Největší ba-

riéry naopak překonávají lidé se slu-

chovým postižením.

Nejlépe hodnocené instituce se liší

podle typu zdravotního postižení.

Pro lidi s tělesným postižením jsou

nejvíce přístupné nemocnice, u lidí

se zrakovým postižením získaly

nejvyšší skóre soudy. Pro návštěv-

níky se sluchovým postižením jsou

nejlépe vybaveny magistráty, i když

celkově splnily ani ne třetinu hodno-

cených kritérií. Nejnižší skóre mezi

institucemi měla vždy Česká pošta.

Výzkum také odhalil, že instituce

spoléhají, že se k nim lidé se zrako-

vým a sluchovým postižením dosta-

ví společně s doprovodem, který jim

Veřejné instituce jsou nejhůře přístupné

pro lidi se sluchovým postižením,

ukázal výzkum ombudsmana

Text: MGR. MARKÉTA BOČKOVÁ,

mluvčí, Kancelář veřejného

ochránce práv

Veřejný ochránce práv dohlíží, jak

Česká republika naplňuje Úmluvu

OSN o právech lidí se zdravotním

postižením. Ta v článku 9 definu-

je přístupnost jako stav, kdy člověk

s jakýmkoliv postižením může sa-

mostatně, tedy bez nutné asistence,

navštívit budovu a může také bez

pomoci někoho jiného plně využít

nabízené služby, a to včetně prů-

vodcovských nebo tlumočnických.

Právě na tuto praktickou stránku

přístupnosti se ombudsman v prů-

zkumu zaměřil a zjišťoval, s jakými

bariérami se lidé v různých institu-

cích napříč republikou setkávají.

Pro testování zvolil krajská města,

Prahu a Příbram jako zástupce měs-

ta ve Středočeském kraji. V každém

z nich výzkumná agentura spolu-

pracovala se třemi testery s různým

postižením – tělesným, sluchovým

a zrakovým. Ti v krátkém časovém

rozmezí navštívili budovy vybraných

institucí a ohodnotili jejich přístup-

nost podle předem připraveného

dotazníku. Návštěva testerů měla

podobu mystery shoppingu – testeři

vystupovali jako fiktivní návštěvníci

instituce, kteří hledají určitou službu.

V každé budově dostali specifický

úkol. Vždy se měli samostatně dostat

na určené místo.

Při tvorbě dotazníků vycháze-

li výzkumníci přímo ze zkušeností

lidí s postižením. Uspořádali něko-

lik setkání, kde zjišťovali, na jaké

bariéry lidé při návštěvách daných

institucí narážejí. Dotazníky testerů

reflektovaly specifické potřeby lidí

s různým postižením, jako je napří-

klad indukční smyčka, bezbariérové

vstupy nebo orientační akustický

majáček.

VROZSÁHLÉM VÝZKUMU OTESTOVALI LIDÉ SPOSTIŽENÍM PRO

OMBUDSMANA PŘÍSTUPNOST SÍDEL ASLUŽEB ŠESTI VEŘEJNÝCH

INSTITUCÍ VDVANÁCTIKRAJSKÝCH MĚSTECH, PRAZE APŘÍBRAMI.

ŽÁDNÁ ZTESTOVANÝCH INSTITUCÍ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST

LIDEM SE ZRAKOVÝM, SLUCHOVÝM NEBO TĚLESNÝM POSTIŽENÍM

NESPLŇUJE ÚPLNĚ. VÝZKUM TAKÉ UKÁZAL, ŽE UJEDNOTLIVÝCH

TYPŮ POSTIŽENÍ SE MÍRA PŘÍSTUPNOSTI AMNOŽSTVÍ PŘEKÁŽEK

LIŠÍ. NEJPŘÍSTUPNĚJŠÍ JSOU BUDOVY PRO LIDI STĚLESNÝM

POSTIŽENÍM. NAOPAK NEJVĚTŠÍ BARIÉRY MUSÍ PŘEKONÁVAT LIDÉ

SPOSTIŽENÍM SLUCHU.