Strana 47
47
ale většinou poctivě šlape. Na tom
novém je teď navíc i motor, takže
dobré. Hlavně v kopcích, kterých tu
máme kolem dost. Zatím jsme s ním
ale vyjeli jen dvakrát přes vesnici,
když bylo hezky.“
PODPORA ZKOMUNITY
S novým kolem přišel i nápad na vět-
ší výpravu s přenocováním. Nejprve
ovšem chce pan Brňák pořídit speci-
ální přívěs za auto, na němž by mohl
dvojkolo převážet. Hlavně by však
rád moc poděkoval všem, kteří jim
přispěli. „V Benjaminu nám poradili,
abychom se obrátili na Konto Barié-
ry. Nikdy bych nevěřil, že se za čtyři
dny vybere devadesát osm tisíc! To
mě úplně dostalo. Stejně jako když
nám přispěli místní fotbalisté, paní
zmrzlinářka a jedna rodina, která mi
předala obálku s pěti tisíci. Měl jsem
slzy v očích a dojatý jsem i teď, když
to vyprávím. Všem patří velké díky!
Tak jsem těm od nás poslal alespoň
naši fotku a koupil los k Vánocům,“
s pohnutím líčí pan Brňák.
Prý ani nepočítal, že se sejde tolik
peněz, a tak předem vybral staveb-
ní spoření. To nakonec věnoval svojí
dceři, která má holčičku s postižením.
„Jsem rád, že si místní lidé na Kubu
zvykli a berou ho. Je to hodný kluk,
i když svůj. Cizí lidé jinde občas divně
koukají, ale to je tou neznalostí. Žije se
nám spolu hezky a nic nám nechy-
bí, docela to zvládáme i po finanční
stránce. Mám důchod, teď to vypadá,
že nám zvýší i příspěvek na péči. Tak
se můžu synkovi plně věnovat a dělat
mu zábavu,“ uzavírá pan Brňák.
Jednou týdně si zajedeme
do cukrárny a na wellness v Bruntálu.
Kuba rád jí. Je to takový náš rituál.
A myslím, že nám ho nenaruší
ani fakt, že je teď v posledním ročníku,
protože pak nastoupí do denního
stacionáře Benjamin.