Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

31

vnímám, že lajkujete ina so-

ciálních sítích události, které vás

vpříspěvcích osloví.

Já tu práci potřebuju, dělám ji ráda, ale

často, když přijdu domů, toho mám

plné kecky. Ale znovu mě nabíjejí ty

konkrétní příběhy, které mi prochá-

zejí rukama. Tak třeba na facebooku,

webových stránkách, se objeví ne-

čekaně influenceři – kteří se svou

osobností do nějaké solidární pomoci

zapojí. A já jsem tomu vždycky ote-

vřená. Sice některým novým věcem

v technice nerozumím, ale dávám jim

prostor. Tak třeba herečka Nikol Ští-

brová – dá náš příběh na své sociál-

ní sítě s výzvou: Je třeba získat auto!

Ona má asi čtyři sta tisíc fanoušků, se

kterými komunikuje. Naše bankovní

výpisy měly v těch dnech kolem čty-

řiceti stran denně – nasbíral se milion

korun!

Jsou i mnozí další, kteří překva-

pí: nedávno mi napsal pan farář

z Plzeň ska, že během postího ob-

dobí lidé ušetří, a tak by rádi přidali

vybraných dvacet pět tisíc na příběh

Automobil pro Tibora (muži s rodi-

nou po mozkové mrtvici).

Říkám tomu bleskové sbírky –

jeden večer jsem v televizi mluvi-

la o tom, že báječnému sportovci

Zbyňku Švehlovi ukradli handbike,

a přes noc se nasbíralo čtyři sta tisíc

korun. Když jsme sbírali na bionic-

kou protézu, vybrali jsme nakonec

celkem na tři takové protézy. Přichá-

zejí i jednorázové velké dary. Vždyc-

ky říkám: nemohli v noci spát? Ne,

přečtou si silný příběh a pomohou.

Několik stále se opakujících jmen

už znám. Seznámila jsem se, pokud

to šlo, i se samotnými dárci osobně.

Někdo ale chce zůstat nepoznán.

Jak pohlížejí na charitativní čin-

nost kluci aholky?

Myslíte mladí lidé? To není úplně

snadné a samozřejmé. Chtějí vědět,

komu pomáhají, neposílat peníze jen

tak do nadace. Chtějí si na charitu

sami „sáhnout“.

Dobrou zkušenost s mladými

máme například v projektu Run

and Help (Běhání, které pomáhá).

Jde o šňůru charitativních běhů, do

níž se už popáté zapojili jednotliv-

ci i skupiny, parta kamarádů nebo

sportovní oddíl, školy nebo školky.

Peníze, které běžci dobrovolně vě-

nují, pomáhají většinou konkrétním

lidem se zdravotním postižením,

které mají mezi sebou, znají je. I když

kluk nebo holka běží jen malý kou-

sek, hodí penízek do kasičky. Letos

projekt pomůže desítkám dětí s han-

dicapem k důležité rehabilitaci, která

je pro ně často cenově nedostupná.

Tváří projektu je dvacetiletý Lukáš

Benda a ambasadorkou se letos stala

snowboardistka Eva Samková.

Když přicházím do domu vcentru

města, kde nadace sídlí, zazvo

-

ním na zvonek označený červe-

ným srdíčkem. Ozve se bzučák.

Otevřené bývají idveře nahoře,

vmístnosti, kde sedí ředitelka

Nadace aKonta Bariéry…

Já nemívám nikdy zavřenou kancelář.

Je to tak pořád, kdokoliv může přijít…

Dokážete si představit den, kdy to

bude jinak?

Pokud je to otázka ohledně „výměny

stráží“ na mém místě – skutečně ná-

stupce na místo ředitele hledáme a já

mu předám nadaci s čistým svědo-

mím. Předávám „kvalitní zboží“, s vy-

sokým hodnocením mezi neziskov-

kami. A každému, kdo si sem sedne,

pomůžu prošlápnout potřebné cestič-

ky. Předám to, jak to má být, a nada-

ce pošlape dál – konsolidovaná, s tý-

mem lidí, kteří umějí. Máme adepty

s daleko většími zkušenostmi, než

jsem měla já, když jsem sem přišla.

Jedno vím jistě: neměl by si sem

sednout chladný člověk bez srdce!

Ve své práci neznám důležitější hod-

noty, než je odpovědnost, cit s dru-

hým, čestnost a pravdomluvnost.

V téhle zemi lidé vědí, co je pomoc.

Přeju si, ať to vydrží! Kdysi, když

jsem se radila s naším kamarádem

prof. Vágnerem, zda mám do nadace

jít, mi řekl: „Kapr má změnit rybník!“

Jako odpověď na dotaz, zda mám na-

daci opustit, platí stejná věta!

Jaký rybník zvolíte?

Zůstanu poblíž… Budu držet nad na-

dací patronát. Je třeba práci postupně

ukončit, umět odejít anebo se alespoň

vzdálit. A soustředím se více na svoji

rodinu. Mají se na co těšit!



Nadace Charty 

Vznikla vroce  ziniciativy prof. Františka Janoucha ve

Švédsku. Hned v listopadu  prof. Janouch přenesl Nadaci

Charty  do Československa.

Přešla z podpory disidentů a nezávislé kultury k podpoře

kulturně-humanitárních aktivit a stala se jedním z průkopníků

občanské společnosti.

Nyní je nadace známá především díky Kontu Bariéry, které je

jejím samostatným projektem a existuje déle než čtvrtstoletí.

Více na www.kontobariery.cz

Na setkání

s Billem Gatesem,

spoluzakladatelem

Microsoftu, v roce

2001. Softwarová

společnost

spolupracovala

s Nadací Charty 77

řadu let a projekt

Počítače proti

bariérám byl

celosvětově vysoce

hodnocený.

Zní to trochu jako obehraná písnička, ale

my jsme s Františkem Janouchem učili

tuhle zemi charitu. Nadace Charty 77

se u nás stala, vedle Výboru dobré

vůle, jednou z prvních neziskových

organizací.