Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 28

KULTURA
Srdce
na dlani
Bilancovat práci vnadaci
svysokým hodnocením?
Mluvit o uvedení do Síně slávy
vloňském roce? Božena Jirků,
ředitelka Konta Bariéry, nad tím
mávne rukou. Byla prý jen
vdobrý čas na správném místě…
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: ARCHIV NADACE CHARTY 77
MICHAEL TOMEŠ
Dokážete si připomenout tu dobu
začátku 90. let, kdy jste kývla na
nabídku prof. Františka Janou
-
cha? Nemusela jste odcházet
ztelevize ani zrádia Vox.
Profesora Janoucha jsem poznala
jako redaktorka v televizním pořadu
Vysílá Studio Jezerka, kde byl hos-
tem s Medou Mládkovou. Nezávisle
na sobě přijeli ze zahraničí, kde po-
znali, na jakých principech funguje
charita…
Už v roce 1978 vznikl z iniciati-
vy Františka Janoucha ve Švédsku
zvláštní účet, Charta 77, ten finančně
podporoval boj signatářů Charty 77
v Československu. Vedle podpo-
ry osobností zajišťoval také přísun
literatury a především počítačové
techniky k nám – mimo jiné v roce
1985 vyvinula nadace ve Stockhol-
mu na počítačích počeštělý systém
klávesnice.
Brzy po listopadu 1989 přesunul
prof. Janouch nadaci ze Stockholmu
do Prahy. Nabídl mi místo v malém
týmu nadace. Nastupovala jsem
v době, kdy tu byli tři lidé! Dostala
jsem šanci organizovat první velkou
sbírku na Konto Míša, která význam-
ně přispěla k formování neziskového
sektoru v České republice. Zní to tro-
chu jako obehraná písnička, ale my
jsme s Františkem Janouchem učili
tuhle zemi charitu. Nadace Charty 77
se u nás stala, vedle Výboru dobré
vůle, jednou z prvních neziskových
organizací. Koho by to na úplném
začátku napadalo, že tady vyroste
obrovský neziskový sektor, na který
se i dnes někdo dívá přes prsty s po-
citem: ty nadace žijí z nás. Ale to není
pravda…
Konto Míša, obrovská sbírka pro
třináctiletého Michala Budinské
-
ho ajeho operaci mozku Lek-
sellovým gama nožem… Povedlo
se vám tehdy zvednout zájem
oosud neznámého kluka…
Prof. Janouch mě právě na Konto Míša
pro Michala Budinského v roce 1992
zlákal. Věděl o existenci gama nože,
který byl na jeho operaci mozku po-
třeba. Nevěděli jsme o charitě nic, ale
příběh nemocného chlapce dokázal
zaujmout lidi – vybrali jsme v krátké
době, za jeden rok, sto milionů korun!
Existovala jednoduchá kalkulačka ze
sloganu: je nás patnáct milionů, kdy-
by dal každý šest korun, vybereme,
co potřebujeme. To bylo devadesát
milionů – a na Konto Míša přišlo víc.
Tehdy se charita dělala snadno.
Večer jsem se dívala na televizi, kde
v té době inzerovaly ještě státní pod-
niky formou reklamy. Psala jsem si
názvy firem, ráno jsem předala se-
kretářce seznam a rozesílali jsme
dopisy. Jedno bylo úžasné, pod dopi-
sy byli podepsáni František Janouch
a Olga Havlová. Získaly tím váhu…
Nadace získala velkou důvěru
a renomé, protože gama nůž koupi-
la a předala nemocnici Na Homolce.
Nekonečná
setkávání
slegendou české
imezinárodní
charity. František
Janouch pochopil,
že nové směřování
nadace je nutností,
apodporoval jej.
Můžeš