Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 5

5
Víra. Zázrak?
Lidé…
Inženýr Nekvinda
je manažer, který vždy
vpoledne vystoupá
strmou cestou ke kostelu
Nanebevzetí Panny
Marie, aby se sostatními
pomodlil. Nic zvláštního…
kdyby právě tento chrám
alidé vNeratově nebyli
obdivuhodným symbolem
znovuzrození pohraniční
osady, nalezení nového
života pro lidi srůzným
postižením apříkladem
solidarity. Navíc umějí
ipodnikat…
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
PÁTER JOSEF
Až do 17. století sahá tradice poutí v této kdysi živé,
ale pak dlouhá léta opuštěné vsi, nad níž smutně trče-
ly zdi pobořeného kostela. Typické pohraničí – opuště-
né a často už jen tušené domy, bujně rostoucí náletové
keře a stromy, pár chalupářů, práce snad jen na statku
a v lese, každý den stejný a stejně nekonečný. Obchod?
Hospoda? Pošta? Kultura? Turisté? Mladí? Domov? Nic
z toho tu pár desítek metrů od polské hranice vlastně ne-
bylo. Orlické hory pomalu, ale neúprosně svíraly Neratov
do náruče zapomnění.
Před rokem 1989 tajně vysvěcený a po Listopadu už
k oficiální službě povolaný kněz Josef Suchár přišel s po-
někud šílenou myšlenkou – kostel i tradici poutí obnovit
a vrátit život celému místu. Na biskupství ale padla na-
prosto logická otázka: Chceš kostel – a kde máš farníky?
Už měl. Dvě mladé rodiny s dětmi, původně chalupáři, se
natrvalo přestěhovaly do Neratova a k vlastním si přibra-
ly další děti do pěstounské péče. A zároveň vznikalo spo-
Můžeš