Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 30

Eckerta. Původní název keramické-

ho řemesla patříval hrnčířům, těžké

profesi, kterou se málokdo dokáže

dobře naučit. Mávne jen rukou: „To-

čení na kruhu mi nikdy nešlo. Snad

jsem neměla dost síly…“ Už jako stu-

dentka se vzdalovala tradiční kera-

mické tvorbě. Připomíná: „Profesor

Eckert přivedl k samostatnému ne-

závislému startu mnoho zajímavých

absolventů. Byl tolerantní, nebránil

těm, kteří hledali a objevovali nové

cesty.“

Brzy se vydala figurální cestou;

její z dnešního pohledu nejstarší

věci byly drobnější plastiky, často

kolorované s humornou nadsázkou

nebo se surrealistickým podtextem.

Snažila se realizovat množství nápa-

dů, vytvářela malé věci – „kresbičky

z porcelánu nebo z kameniny“, jak je

nazývá. Jakási přípravná fáze na ke-

ramickou sochařinu…

OD NÁPADU AŽ KREALIZACI

Vždycky se jako výtvarnice chtě-

la posunovat dál, někam, kde ještě

nebyla. Dozrávala, mířila k odliš-

né úrovni vyjádření. Bez ohlédnutí

opustila už objevené – populární

porcelánové dózy, jablka a domky.

Jejím pracovním materiálem se stal

technický porcelán, tvrdý materiál,

schopný zrealizovat i sochy větších

forem. V 90. letech začala vytvářet

porcelánové figury v životní velikos-

ti. Její plastiky se dnes často podobají

scénografii moderního baletu. Vel-

kým tématem se jí tehdy staly Gene-

race. Seskupení postav, vyčleňující

se z uzavřených osudů svých před-

ků, se dere za uplatněním a touhou.

V plastikách, představujících směřo-

vání životů lidí předurčených a ne-

změnitelných, se uplatňují davové

scenérie. I když se Šárka stále věnuje

i užitkové a drobné plastice, evident-

ně inklinuje k volné sochařské tvor-

bě v rozměrnějších formátech.

A jak probíhá proces od nápadu po

realizaci? „Kreslím si různé varian-

ty a podle vybrané si udělám skicu

v hlíně a věc zrealizuji. Malé plastiky

jsou v tomto ohledu jednodušší. Jin-

dy se ovšem jedná o abstraktní zále-

žitosti, k nimž se vracím v průběhu

let a mění se i můj úhel pohledu. Čím

jsem starší, tím je tento myšlenkový

proces delší. Potřebuji čas, všechno

dělám důkladněji, poctivěji,“ říká so-

chařka. „Vytvořit dobrou keramic-

kou sochu je samozřejmě po všech

stránkách náročné. Podstatná je

myšlenka, nápad, ale neméně důle-

žité je zvládnout dílo technologicky.

Po týdnech práce a sušení dojde na

vypálení v peci. Plastiky tak získají

pevnost kamene a porcelán až mra-

morovou bělost.“

Výtvarnice už lehce překračuje

materiálová omezení, kromě kera-

miky a porcelánu využívá pro ně-

která vyjádření i papírovou hmotu.

„Je hrubá a proměnlivá a spolu s bí-

lým porcelánem vytváří překvapivý

kontrast. Často papír rámuje i do-

tváří vyznění celého díla,“ vysvětluje

Šárka a pokračuje: „Papírovinu jsem

zvolila jako praktické řešení pro vy-

tváření reliéfů, které kromě měkké

plastičnosti a přijímání porceláno-

vých prvků umožňují využít neome-

zenou škálu barev.“

Umělec je dnes člověk devíti ře-

mesel. Šárka se prezentuje na webo-

vé stránce a sama si inzeruje svou

práci i výstavy – velká média výtvar-

né umění zpravidla míjejí. Manipula-

ce s těžkými porcelánovými socha-

mi je namáhavá, je nutné si objednat,

dovézt a složit hlínu, před výstavou

všechno změřit, sepsat, zabalit a ně-

kdy i odvézt. Sleduje samozřejmě

průběžně, kudy se její profese ubírá,

k čemu se vyjadřuje. Vždyť výtvar-

né umění je unikátní způsob, jak se

vyjádřit v diskusi, sdělit svůj názor.

Také ona si mnohých dějů v životě

všímá a zaznamenává je, ale spíše

vlídně než kriticky. Její díla, realistic-

ká i fantaskní, reflektují člověka na

proměnném jevišti světa.

V současnosti jsou jí nejbližší prá-

vě plastiky založené na komunikaci

a vztazích mezi lidmi. Nemá ambice

zachraňovat. Ukazuje, zpodobuje,

staví zrcadlo. Její práce někdy vy-

znívají jako karikatura beze slov, ale

s detailní groteskní pointou. Už podle

názvů se jedná o jemně ironický ko-

mentář lidského jednání a konání

(Koloběh života, Poslední ze třídy,

Úspěšný, Chaos, Proměna). Vysílá

k nám monumentální i ztišené tóny

plastik, bezeslovné, originální a plné

symboliky.



KULTURA

Kdo je Šárka Radová

Známá výtvarnice se pravidelně zúčastňuje mezinárodních keramických

ikamenosochařských sympozií, která ji přivedla do mnoha světových destinací.

Samostatně vystavuje od roku . Vroce  získala stříbrnou medaili na

Mezinárodní výstavě keramiky ve Vallauris (Francie). Své plastiky průběžně

prezentuje na významných domácích izahraničních výstavách.

Její tvorba je součástí četných sbírek, galerií amuzeí. Rozměrná díla realizovala

vhotelech aškolních zařízeních (vposlední době pracuje na plastice pro

soukromou školu vŘíčanech).

Šárka Radová má dvě dospělé děti – Agátu aVojtu. Pravidelně obdarovává výtvarné

aukce Nadace Konta Bariéry, více oní na www.sarkaradova.cz

Koupání, 2010,

kamenina,

porcelán, voda,

v. 10 cm

Kulatý rozhovor, 2002, papírová hmota, porcelán, v. 25 cm