Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 30

Eckerta. Původní název keramické-
ho řemesla patříval hrnčířům, těžké
profesi, kterou se málokdo dokáže
dobře naučit. Mávne jen rukou: „To-
čení na kruhu mi nikdy nešlo. Snad
jsem neměla dost síly…“ Už jako stu-
dentka se vzdalovala tradiční kera-
mické tvorbě. Připomíná: „Profesor
Eckert přivedl k samostatnému ne-
vislému startu mnoho zajímach
absolventů. Byl tolerantní, nebránil
těm, kteří hledali a objevovali no
cesty.
Brzy se vydala figurální cestou;
její z dnešního pohledu nejstarší
věci byly drobnější plastiky, často
kolorované s humornou nadsázkou
nebo se surrealistickým podtextem.
Snažila se realizovat množství nápa-
dů, vytvářela malé věci – „kresbičky
z porcelánu nebo z kameniny“, jak je
nazývá. Jakási přípravná fáze na ke-
ramickou sochařinu…
OD NÁPADU AŽ KREALIZACI
Vždycky se jako výtvarnice chtě-
la posunovat dál, někam, kde ještě
nebyla. Dozrávala, mířila k odliš-
né úrovni vyjádření. Bez ohlédnutí
opustila už objevené – populární
porcelánové dózy, jablka a domky.
Jejím pracovním materiálem se stal
technický porcelán, tvrdý materiál,
schopný zrealizovat i sochy větších
forem. V 90. letech začala vytvářet
porcelánové figury v životní velikos-
ti. Její plastiky se dnes často podobají
scénografii moderního baletu. Vel-
kým tématem se jí tehdy staly Gene-
race. Seskupení postav, vyčleňující
se z uzavřených osudů svých před-
ků, se dere za uplatněním a touhou.
V plastikách, představujících směřo-
vání životů lidí předurčených a ne-
změnitelných, se uplatňují davo
scenérie. I když se Šárka stále věnuje
i užitkové a drobné plastice, evident-
ně inklinuje k volné sochařské tvor-
bě v rozměrnějších formátech.
A jak probíhá proces od nápadu po
realizaci? „Kreslím si různé varian-
ty a podle vybrané si udělám skicu
v hlíně a věc zrealizuji. Malé plastiky
jsou v tomto ohledu jednodušší. Jin-
dy se ovšem jedná o abstraktní zále-
žitosti, k nimž se vracím v průběhu
let a mění se i můj úhel pohledu. Čím
jsem starší, tím je tento myšlenkový
proces delší. Potřebuji čas, všechno
dělám důkladněji, poctivěji,“ říká so-
chařka. „Vytvořit dobrou keramic-
kou sochu je samozřejmě po všech
stránkách náročné. Podstatná je
myšlenka, nápad, ale neméně důle-
žité je zvládnout dílo technologicky.
Po týdnech práce a sušení dojde na
vypálení v peci. Plastiky tak získají
pevnost kamene a porcelán až mra-
morovou bělost.
Výtvarnice už lehce překračuje
materiálová omezení, kromě kera-
miky a porcelánu využívá pro ně-
která vyjádření i papírovou hmotu.
„Je hrubá a proměnlivá a spolu s bí-
lým porcelánem vytváří překvapivý
kontrast. Často papír rámuje i do-
tváří vyznění celého díla,“ vysvětluje
Šárka a pokračuje: „Papírovinu jsem
zvolila jako praktické řešení pro vy-
tváření reliéfů, které kromě měkké
plastičnosti a přijímání porceláno-
vých prvků umožňují využít neome-
zenou škálu barev.
Umělec je dnes člověk devíti ře-
mesel. Šárka se prezentuje na webo-
vé stránce a sama si inzeruje svou
práci i výstavy – velká média výtvar-
né umění zpravidla míjejí. Manipula-
ce s těžkými porcelánovými socha-
mi je namáhavá, je nutné si objednat,
dovézt a složit hlínu, před výstavou
všechno změřit, sepsat, zabalit a ně-
kdy i odvézt. Sleduje samozřejmě
průběžně, kudy se její profese ubírá,
k čemu se vyjadřuje. Vždyť výtvar-
né umění je unikátní způsob, jak se
vyjádřit v diskusi, sdělit svůj názor.
Také ona si mnohých dějů v životě
všímá a zaznamenává je, ale spíše
vlídně než kriticky. Její díla, realistic-
ká i fantaskní, reflektují člověka na
proměnném jevišti světa.
V současnosti jsou jí nejbližší prá-
vě plastiky založené na komunikaci
a vztazích mezi lidmi. Nemá ambice
zachraňovat. Ukazuje, zpodobuje,
staví zrcadlo. Její práce někdy vy-
znívají jako karikatura beze slov, ale
s detailní groteskní pointou. Už podle
názvů se jedná o jemně ironický ko-
mentář lidského jednání a konání
(Koloběh života, Poslední ze třídy,
Úspěšný, Chaos, Proměna). Vysílá
k nám monumentální i ztišené tóny
plastik, bezeslovné, originální a plné
symboliky.
KULTURA
Kdo je Šárka Radová
Známá výtvarnice se pravidelně zúčastňuje mezinárodních keramických
ikamenosochařských sympozií, která ji přivedla do mnoha světových destinací.
Samostatně vystavuje od roku . Vroce  získala stříbrnou medaili na
Mezinárodní výstavě keramiky ve Vallauris (Francie). Své plastiky průběžně
prezentuje na významných domácích izahraničních výstavách.
Její tvorba je součástí četných sbírek, galerií amuzeí. Rozměrná díla realizovala
vhotelech aškolních zařízeních (vposlední době pracuje na plastice pro
soukromou školu vŘíčanech).
Šárka Radová má dvě dospělé děti – Agátu aVojtu. Pravidelně obdarovává výtvarné
aukce Nadace Konta Bariéry, více oní na www.sarkaradova.cz
Koupání, 2010,
kamenina,
porcelán, voda,
v. 10 cm
Kulatý rozhovor, 2002, papírová hmota, porcelán, v. 25 cm
Můžeš