Strana 19
19
Jak bylo Jirkovi po tom, co se pro-
budil? Dnes už dokáže odpovídat
s úsměvem: „Nemohl jsem se zba-
vit dojmu, že jde o jakousi formu
špatného vtipu. Byl jsem zpočátku
hodně vzdorující, dost obtížný pa-
cient. Za chvilku to přeci skončí!
Moc jsem se těšil na první setkání
se svou paní, ale pořád jsem chtěl
zpátky do našeho běžného života.
Nešlo to.“ Manželka dodává: „On
si opravdu celý rok, možná i déle
myslel, že jsme pro něj vymysleli
nějaké hloupé překvapení!“ Helena
vzala celou věc pragmaticky, stála
při svém muži ve velké zkoušce,
rodinné zázemí mu dodávalo tolik
potřebný klid.
Jirka si nakonec přece jen musel
definovat, jaký je jeho momentální
stav – byl špatně pohyblivý, měl limi-
tovaný pohyb nohou a horší stabilitu.
To vše i kvůli špatnému zraku. Zpo-
čátku měl velké problémy s viděním,
obraz mezi očima se nespojoval –
takzvané trubicové vidění. Špatně
vyslovoval. Když vyšel ze svého po-
koje, nedokázal se bez pomoci vrátit.
Pořád bloudil. „Byl jsem vržený do
úplně jiného světa! Zůstala mi dlou-
hodobá paměť, pamatuju si všechno,
co bylo dřív. Poznával jsem příbuzné,
kamarády. Ale co bylo před hodinou,
to někdy pořád nevím,“ vzpomíná.
Na rehabilitaci mimo Prahu pobyl
pouze tři týdny, chtěl domů. Jirka
Žádné deprese,
žádná stýskání.
Svou další
šanci bere Jirka
sportovně
a s nadhledem.
Co je CMP
Cévní mozková příhoda (CMP,
též iktus, mozková mrtvice nebo
mozkový infarkt) je náhle se
rozvíjející postižení určitého okrsku
mozkové tkáně vzniklé poruchou
jejího prokrvení. Cévní mozková
příhoda je akutní stav, který vyžaduje
neodkladnou lékařskou pomoc.
Co je Ta kavárna
Bezbariérová nekuřácká kavárna
klubového typu Jedličkova ústavu
vPraze aBorůvky Praha o. p. s.
Projekt byl podpořený před několika
lety evropským sociálním fondem.
Vtýmu pracuje na pozici obsluhy
také Jiří Holub.
pracoval pro společnost Tchibo nebo
Coca-Cola. Pomáhala mu nejen ob-
chodní zdatnost, ale v komunikaci
s partnery také znalost angličtiny.
Ovšem v rozletu a profesním růstu
ho zastavila nemoc.
Co se vůbec stalo? Na podzim
2013 vyrazili Holubovi na víkend
na chatu. Helena si na poslední večer
dobře pamatuje: „Jirka mi připadal
trochu unavený – to jsem ale přiklá-
dala jeho pracovnímu vytížení. On
sám nic nepozoroval; tehdy asi za-
čínal jeho pozdější výpadek paměti.“
A Jirka přitaká: „Až po mnoha tý-
dnech, v rehabilitačním ústavu, jsem
se začal víc zajímat, co se mnou
vlastně děje.“ Ráno se manželka
vzbudila, Jirka ještě spal, sešla tedy
dolů uvařit snídani. Po chvíli ale vo-
lala malá Lucinka, ať Helena rychle
běží nahoru.
Tam se Jirka snažil vstát z postele,
ale nešlo to; říká: „Ihned jsme volali
záchranku. Jirka pobyl chvíli v ne-
mocnici, nic si z pobytu nepamatoval.
Proběhly asi dva měsíce. Diagnózu
mi lékaři sdělili – cévní mozková
mrtvice a zasažený celý zadní mozek
– paměť a oči. Bylo to pro mne velmi
šokující, prognóza nezněla vůbec po-
vzbudivě, spíše pesimisticky.“