Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

REFLEKTOR

Komunita, nebo ghetto?

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: JAN ŠILPOCH

Jistě, na první pohled je to jasné: Hromadná koncentrace

lidí s určitým znevýhodněním je zastaralý koncept. Chce-

me-li, aby byli lidé s postižením bráni jako přirozená sou-

část tohoto světa, měli by také mezi běžnou populací byd-

let. Uzavřená komunita se zacyklí ve svých problémech,

a ony se tím ještě prohlubují. Na druhé misce vah ale leží

i objektivní přednosti. Tou nejzákladnější je, že byt, dům

VELKÁ MĚSTA ČESKÉ REPUBLIKY DISPONUJÍ

VSOUČTU STOVKAMI BEZBARIÉROVÝCH BYTŮ.

NĚKDY JDE O JEDNOTLIVÉ BYTY VBĚŽNÝCH DOMECH,

JINDE SE KUMULUJÍ V OBJEKTECH ZVLÁŠTNÍHO

URČENÍ, TEDY V DOMECH, KTERÉ OBÝVAJÍ PŘEVÁŽNĚ

HANDICAPOVANÍ ČI SENIOŘI. JAKÉ PŘEDNOSTI A JAKÁ

NEGATIVA MAJÍ OBĚ VARIANTY?